Akcie a korporátní dluhopisy jsou podle stále atraktivní, stejně jako rozvíjející se trhy. Evropa nekonverguje, na Googlu se hledá bublina a trhy přestávají být o tom, zda firmy vytváří hodnotu, či ne. U nás zaměstnanci v aukci a máme prý i na raketu. A ještě více v dalších Perlách týdne.
Ve světě…
Nadvážení akcie i obligace: Minulý rok byly ceny akcií na světových trzích taženy nahoru valuacemi, nyní by měly jejich další růst zajistit zisky. Pro Bloomberg Markets to uvedla Sylvia Sheng z Asset Management, podle které tuto tezi zatím potvrzují poslední čtvrtletní čísla z USA. k tomu očekává, že globální ekonomická aktivita by se letos měla dostat nad trend a to by mělo pomáhat ziskovosti firem po celém světě.
Sheng uvedla, že její společnost má ve svých portfoliích nadvážené jak akcie, tak korporátní dluhopisy a zaměřuje se nyní zejména na cyklická aktiva. Tedy i na malé společnosti v USA, ale i firmy z Evropy a Japonska. Investorka také nesouhlasí s názorem, že všechny dobré zprávy jsou již v cenách akcií odraženy a není tak jasné, co by mělo trh táhnout ještě výše. Podle ní trhy reflektují i určité obavy spojené s pandemií a vakcinací. V druhé polovině roku pak podle investorky dojde k uvolnění doposud brzděné poptávky a to by se mělo pozitivně projevit na ekonomické aktivitě.
Fed by měl držet svou politiku stále uvolněnou – Sheng nečeká, že sazby půjdou nahoru dříve, než v roce 2023. Brzdou by pro trhy pak nemuselo být ani zpožďování vakcinace, ale problémem by mohly být obavy týkající se jejího skutečného efektu. Pak by se množily otázky ohledně udržitelnosti hospodářského oživení ve druhé polovině roku. se například na rozdíl od také nedomnívá, že rozvíjející se trhy mají již za sebou svůj cyklický vrchol. Sheng míní, že u nich je stále pozitivní výhled a to zejména u trhů, které doposud zaostávaly. Což by se mělo týkat například Latinské Ameriky.
Evropská divergence: Hlavní ekonom Natixisu Patrick Artus v komentáři k následujícímu grafu píše, že rozdíly mezi evropskými ekonomikami se budou dál prohlubovat. Obrázek ukazuje, že produkt na hlavu ve Francii dosáhl v roce 2005 úrovně produktu německého, od roku 2009 se ale mezera mezi oběma opět rozšiřuje. Italský produkt na hlavu se německému blížil nejvíce v roce 2005, pak ale začal opětovný pokles. Řecko bylo nejblíže německému standardu v roce 2009, následné rozšíření mezery bylo u něj nejsilnější a nyní jsou Řekové na méně než 40 % německého produktu na hlavu:
Zdroj:
Jak najít atraktivní akcie: Brian Belski z BMO Capital Markets hovořil na Yahoo Finance o tom, jak jeho firma nyní vybírá zajímavé akcie. Filtr je nastaven tak, že jde o akcie, které si za poslední rok vedou hůře, než celý trh, ale za poslední tři měsíce naopak lépe. Dále mají rostoucí ziskovost, zvýšily dividendy a mají atraktivní valuaci. Ve výsledné skupině je hodně finančních titulů, včetně a . Podobné firmy mají velmi silnou schopnost generovat zisky a na zajímavosti jim má podle investora nyní přidávat i jejich velikost.
Belski byl tázán i na současné turbulence na trhu točící se kolem akcií typu Gamestop. Podle něj je jejich prudký růst a následná korekce i odrazem toho, že lidé musí sedět doma a nemohou jít ven. A celá věc ukazuje, že pro někoho je velmi důležité, aby se mu dostalo profesionálních investičních rad. Jít proti krátkým pozicím je přitom podle něj strategie, kterou za svou více než třicetiletou kariéru ve financích používal i on sám a celkově nejde o nic nového – někdy se prostě ti, kteří sází na pokles ceny akcie, mohou mýlit. Nicméně Belski dodal, že to, jak byla tato strategie použita v posledních týdnech na akciích jako je Gamestop, není ten správný způsob.
Belski míní, že zatímco loni došlo k prudkému posílení akciového trhu, letos dojde na silný růst ziskovosti obchodovaných firem. Platí přitom, že během cyklu jdou obvykle nahoru první ceny akcií, pak zisky a pak se zvedá celá ekonomika. Takže podle této logiky se dá čekat, že v druhé polovině roku bude sílit i ekonomická aktivita.
Hledá se bublina: Následující graf ukazuje, jak moc lidé na Googlu od roku 2004 vyhledávali výraz „akciová bublina“. Hodnota 100 znamená vrchol „popularity“ tohoto vyhledávání:
Zdroj:
Trhy jsou o tom, zda firma vytváří hodnotu, či ne: Trhy nefungují a nefungovaly už před časem, ale současné dění ukazuje, jak moc. Důvodem je, že fundament má stále menší váhu a nyní se i retailoví investoři zajímají o věci, jako je tok peněz od pasivních investorů směřující k jednotlivým akciím, či o pozice na opcích. Jenže trhy by měly odpovídat na otázku, které firmy vezmou kapitál a zvýší jeho hodnotu. Pokud tomu tak není, tak jaký smysl trhy mají? V tomto smyslu hovořil na Yahoo Finance o svém pohledu na současné dění známý aktivistický investor a shortař Carson Block z Muddy Waters Research.
Block pokračoval s tím, že jeho firma se musela na nové prostředí adaptovat a to zejména od třetího čtvrtletí minulého roku, kdy byla vytlačena z jedné krátké pozice. Musela tak začít věnovat více pozornosti tomu, kam tečou peníze a tradingu obecně, přestože „tohle není obyčejně to, co my děláme“, uvedl investor. „Předtím jsme neměli nikoho, kdo celý den zírá na monitory, ale nyní takového člověka máme...musíte obchodovat a brát v úvahu technickou stránku věci“, dodal.
Block uvedl, že proti investorům otevírajícím krátké pozice a sázejícím na pokles ceny akcií se dříve stavěl zejména management špatně spravovaných firem. Nyní se k nim přidali drobní investoři. Ti by ale podle Blocka měli vzít v úvahu, že na světě se krátkým pozicím věnují investoři s celkovou hodnotou aktiv dosahující několika miliard dolarů, ale dlouhé pozice drží investoři s biliony dolarů. Těžko tak může být pravda, že „oněch pár miliard dolarů nějak manipuluje s trhy“. Současný stav na trhu ale i tak pro Blocka znamená, že dává stranou firmy, kde již je velký objem krátkých pozic, protože ty by se mohly stát dalším cílem investorů útočících na tyto pozice.
Německá vláda už musí trochu platit: MacroMarketsDaily v komentáři k následujícímu grafu píše, že donedávna dostávala německá vláda zaplaceno za to, že si od investorů půjčuje peníze. Růst dlouhodobých výnosů, ke kterému ale došlo v posledních dnech, znamená, že Němci musí opět podobně jako jiné země za půjčené peníze platit investorům. Konkrétně 0,004 %.
Zdroj:
u nás doma...
Aukce zaměstnanců: Seznam.cz píše tento týden o „novém způsobu, jak získat práci“. Portál informuje, že „na pracovní trh vstoupila nová firma, která chce bez účasti personálních agentur zrychlit náborový proces. Používá k tomu nové nástroje, například aukci kandidátů“. Jde o společnost Start.jobs, která loni v listopadu spustila pracovní portál Bezpersonálka.
„Uchazeči o zaměstnání vystaví svůj profil na portálu po dobu 72 hodin a určí si plat, za který jsou ochotni nastoupit. Firmy, které o ně mají zájem, pak přihazují, a to buď na denní, či měsíční platovou sazbu. Vítězná firma pak dostane na kandidáta pět dní exkluzivitu a může se s ním dohodnout na dalších krocích. Poté dostane kandidát možnost se spojit i s ostatními firmami, které se do aukce zapojily, a vyjednat si s nimi individuální podmínky“, popisuje seznam.cz zmíněnou aukci.
Naše rakety: Centrum.cz píše, že „brněnská firma SAB Aerospace má před sebou novou výzvu: vyvinout přístroje, které na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v roce 2023 dopraví biologické vzorky k různým experimentům s imunitou či recyklací moči“. Ředitel SAB Aerospace Petr Kapoun mimo jiné pro portál řekl: „Vždycky jsme byli spíš dodavatelem někoho, v potravním řetězci jsme byli hodně nízko. Časem jsme se naučili, jak to na ISS chodí, jaká má pravidla. A podařilo se nám přeskočit všechny velké firmy, které byly dosud zvyklé dostávat podobné zakázky. Najednou jsme se objevili na seznamu přímých dodavatelů ISS my a všichni se divili, co tam děláme“.
„Myslím, že do šesti let by Česko mohlo být velmi soběstačné v tom ohledu, že tu budeme vyrábět družice a nebudeme kvůli tomu potřebovat jet za hranice. Stále ještě totiž některé věci kupujeme ze zahraničí. A když už tohle zvládneme, je jedno, jestli postavíme družici, nebo raketu. Protože experti na to tady jsou. Dost se zapomíná na to, že tu máme skvělé odborníky ještě z éry komunismu. Sice stárnou, ale rozumí raketovým motorům, pracovali na tom v Sovětském svazu“, míní Kapoun.