Australský parlament schválil zákon, který má přimět digitální platformy, jako je Google nebo , aby platily mediálním podnikům za využívání jejich zpravodajského obsahu. Austrálie se tak stane první zemí, kde vládní arbitr stanoví sazby, jaké mají technologičtí giganti platit, pokud vyjednávání s jednotlivými mediálními společnostmi skončí neúspěchem.
Postup Austrálie pozorně sledují i další země, které by se jím do budoucna mohly inspirovat.
Nové předpisy podle australské vlády "zajistí, že mediální společnosti budou spravedlivě odměňovány za obsah, který vytvářejí, a pomohou udržet v Austrálii žurnalistiku sloužící veřejnému zájmu". Ministr financí Josh Frydenberg a ministr pro komunikační prostředky Paul Fletcher upozornili, že po roce platnosti bude nový zákon přezkoumán.
Reuters uvádí, že schválení zákona, který vznikl po důkladné analýze australských regulačních úřadů a po třech letech veřejných konzultací, může znamenat povzbuzení pro Británii a Kanadu. Tyto země plánují podobné předpisy.
Frydenberg s Fletcherem uvedli, že australská vláda má radost z toho, jaký pokrok americké firmy Google a udělaly při vyjednávání obchodních podmínek s australskými mediálními společnosti.
Google a Facebook se stavěly na zadní
Google a se proti zákonu dlouho ostře stavěly. Google v lednu pohrozil, že v případě schválení zákona zablokuje v Austrálii svůj vyhledávač. Následně však začal s australskými mediálními podniky uzavírat licenční dohody o využívání jejich obsahu, a to v rámci své platformy pro licencování zpráv News Showcase.
minulý týden kvůli sporům ohledně zákona zablokoval sdílení a prohlížení zpravodajského obsahu na své platformě v Austrálii. Doufal, že když Australanům znemožní sdílet a prohlížet zpravodajský obsah na své stejnojmenné sociální síti, přiměje vládu k ústupkům ohledně navrhovaného zákona.
Provozovatel sociální sítě #Facebook dnes uživatelům a mediálním firmám v Austrálii zablokoval sdílení a prohlížení...
Zveřejnil(a) Patria.cz dne Středa 17. února 2021
Tento týden však souhlasil s odblokováním zpravodajství, když se s vládou dohodl na některých úpravách zákona. Tyto úpravy podle Reuters mimo jiné umožňují, aby se digitální platformy vyhnuly arbitrážnímu řízení, pokud prokážou, že již australskému novinářskému průmyslu poskytují "výraznou podporu". Někteří zákonodárci varují, že by tak mohly zůstat stranou menší zpravodajské společnosti. Google a se také mohou samy rozhodnout, ve kterých komerčních smlouvách se angažovat.
Upravený návrh ještě musí schválit obě komory australského parlamentu, než se z něj může stát zákon.
Kdo tedy vyhrál?
Podle některých odborníků je dohoda o úpravě zákona vítězstvím pro společnost . "Facebook vyhrál, protože byly učiněny legislativní změny, díky kterým nebude muset měnit svůj podnikatelský model," uvedl nezávislý australský analytik Paul Budde. Jiného názoru je ale předseda australské komise pro hospodářskou soutěž Rod Sims.
"Nevidím žádný důvod, proč by měl někdo pochybovat o tom, že z toho bude mít prospěch celá žurnalistika," cituje Simse agentura AP. O vítězství Facebooku podle něj nejde, firma jen získala možnost dodatečné dvouměsíční lhůty pro dosažení vzájemné dohody za pomoci mediátora. Nakonec nebudou moci žádného vydavatele bezdůvodně odmítnout, ani malého. Všechny základní principy, které stanoví australský zákon pro vyjednávání komerčních podmínek s vydavateli nebo jejich kolektivním správcem, zůstaly v podstatě nezměněny, dodal Sims.
"Austrálie ukázala zbytku světa, že když přestává fungovat tržní prostředí, tak přijetím dobré legislativy lze donutit zasednout k jednacímu stolu i technologické megaplatformy," sdělil ČTK k přijetí zákona výkonný ředitel české Unie vydavatelů Václav Mach.
vydělává především na reklamě a jeho čistý zisk v loňském čtvrtém čtvrtletí činil 11,22 miliardy dolarů. Firma už loni vložila do médií jednu miliardu USD. Tehdy se firma spolu s ostatními technologickými giganty dostala pod drobnohled kvůli svému obchodnímu modelu a šíření dezinformací na svých stránkách.
Podle viceprezidenta pro globální záležitosti Nicka Clegga zpravodajství v Austrálii dočasně vypnul proto, že legislativa nesprávně chápala vztahy mezi Facebookem a vydavateli. Podle něj totiž mediální firmy svůj obsah na zveřejňují dobrovolně, čímž získávají přístup k širšímu publiku.
Včera se zavázal, že během tří let investuje do mediálního průmyslu další nejméně miliardu USD. O placení za zpravodajský obsah aktivně vyjednává s vydavateli zpráv v Německu a ve Francii.
Žádná obstojná alternativa...
Podle společnosti Fidelity International v rámci sociálních sítí zatím neexistuje žádná obstojná alternativa a Twitteru. „Facebook se svou sítí osloví každý měsíc téměř polovinu světové populace, což je třikrát více než podobné platformy, jako je například WeChat. To má za následek, že stát se kvalitní konkurencí se za posledních 12 měsíců stalo značně nedosažitelným cílem,“ stojí v analýze o nutnosti nestranných pravidel pro sociální sítě, kterou má Patria.cz k dispozici.
osloví každý měsíc 3,2 miliardy lidí:
Fidelity si ve své analýze všímá jiného ostře sledovaného tématu, a to svobody projevu na sociálních sítích a vývoje po americké prezidentské volební kampani. „V krátkodobém horizontu by na a neměly mít dramatické a kontroverzní kroky jako zákaz Trumpa žádný negativní dopad ani z finančního hlediska," konstatuje analýza se zmínkou o zrušení či pozastavení účtu kontroverzního exprezidenta USA Donalda Trumpa. „Z dlouhodobého hlediska zde existují zásadní problémy pro aktivní investory, jako například zvýšení nákladů na kontrolní opatření obsahu a antimonopolní předpisy,“ stojí také v analýze. Podle portfolio managera Fidelity International Sumanta Wahiho je třeba, aby tyto společnosti „stanovily transparentní, nestranná pravidla s nezávislými dozorčími radami tak, aby byla zajištěna spravedlnost a konzistentnost jak z demokratického hlediska, tak z pohledu dlouhodobé životaschopnosti firem“.
Zdroje: ČTK, Bloomberg, Fidelity International