Federální rezervní systém USA v posledních měsících uveřejnil několik oznámení souvisejících s klimatem, když se v prosinci zapojil do Sítě pro ozelenění finanční soustavy (NGFS) a v únoru pak vytvořil nový dozorčí klimatický výbor. Ačkoli se jedná o důležité první kroky, Fed by měl pro řešení změny klimatu udělat víc, což by mu zase pomohlo naplňovat jeho mandát.
Přestože prezident Joe Biden dal jasně najevo, že klimatické ohledy ovlivní veškeré fiskální rozhodování jeho administrativy, centrální banka proto není z obliga. Před nasazováním nekonvenčních nástrojů, jichž je zapotřebí, aby byla měnová politika na stejné vlně, je však Fed, obávající se o svou nezávislost, ostražitý.
Území manipulace sazby pro úvěrování bank do druhého dne (srovnávací laťky pro vypůjčovatele a střadatele napříč ekonomikou) už Fed výrazně překročil a vstoupil hluboko do nekonvenčních vod, třeba když v reakci na pandemii covidu-19 začal nakupovat aktiva. Říká sice, že nechce určovat vítěze a poražené, ale už tak činí: nakonec vítězí každý, kdo drží aktiva nakupovaná centrální bankou.
Pravda, i kdyby byl Fed ochoten změnu klimatu do své měnové politiky plně začlenit, jeho činy by zůstaly právně svázané. Centrální banka může přímo nakupovat americké vládní dluhopisy jen skrze operace na otevřeném trhu nebo skrze programy kvantitativního uvolňování (QE). K přímé podpoře konkrétní třídy aktiv – například zelených investic – by od ministerstva financí musela dostat zmocnění k uplatnění oddílu 13.3 zákona o Federálním rezervním systému.
Fed ale může tato omezení obejít tím, že povzbudí soukromé banky, aby své úvěrování napřely určitým směrem. Fed bankám účtuje za přímé půjčky přes diskontní okénko a diskontní sazba je v současnosti vyšší než sazba federálních fondů. Každá banka, která si vypůjčí přes toto okénko, musí tudíž hradit příplatek, což přivolává podezření, že by tak činila, jen kdyby byla v potížích. Být to tak ale nemusí. V 70. a 80. letech byla diskontní sazba pod hladinou sazby federálních fondů a banky, které si půjčily přes diskontní okénko, tak Fed mohl vlastně osekáním diskontní sazby hluboko do záporné oblasti dotovat.
Fed by tudíž k povzbuzení zelených investic mohl stanovit, že finanční prostředky vypůjčené u diskontního okénka za zvýhodněnou sazbu musí být použity ke klimaticky příhodnému účelu. Zachováním kladné sazby pro úvěrování bank by přitom mohla zajistit, že zavedení záporných sazeb nebude trestem pro střadatele ani banky.
Pro takové cílené úvěrování už existuje precedent. Britská centrální banka po globální finanční krizi spustila Program financování úvěrů, aby povzbudila investice do realit, a tento mechanismus pak znovu zavedla k cílenému úvěrování malých a středních podniků během pandemie. Obdobně Evropská centrální banka v dubnu 2020 představila cílené dlouhodobější refinanční operace, jimiž si banky vytvářející nové úvěry pro reálnou ekonomiku půjčovaly za úrokovou sazbu pod hladinou hlavní úrokové míry z vkladů. V říjnu pak svou vlastní oddělenou úrokovou sazbu pro cílené úvěrování uvedla izraelská centrální banka.
Jak ale Fed dokáže rozlišit „zelené investice“, když tento pojem zůstává tak neurčitě definovaný? V prvé řadě by měl nabídnout cílené úvěry u dvou tříd aktiv, které už podporuje: u nemovitostí (nákupy cenných papírů v rámci QE) a automobilů (úvěrováním účelového nástroje, který kupuje půjčky na pořízení auta skrze Facilitu termínovaných úvěrů na cenné papíry kryté aktivy, TALF).
Podle Agentury USA pro ochranu životního prostředí připadá na bytové a nebytové nemovitosti zhruba třetina amerických emisí skleníkových plynů a na dopravu asi 28 %. Pobídkou k ozeleňování těchto aktiv by Fed mohl podstatně ovlivnit příspěvek Spojených států ke zmírňování změny klimatu.
Fed navíc nemusí objevovat Ameriku, aby určil, které nemovitosti nebo automobily splňují podmínku ekologičnosti. Fannie Mae i Freddie Mac nabízejí zelené úvěry a zelené certifikáty u nemovitosti k bydlení jedné i více domácností. Fed a Federální agentura pro financování bydlení (FHFA), regulátor Fannie a Freddieho, by tudíž mohly společně určit vhodné standardy a FHFA by pak mohla fungovat jako síto pro zelené nemovitosti.
U aut by se Fed mohl držet standardů stanovených dobrovolnou emisní dohodou mezi Kalifornskou radou pro atmosférické zdroje (CARB) a pěti velkými automobilkami (Ford, , , a Volvo), vyžadující 3,7% roční úbytek emisí skleníkových plynů u nových osobních vozů.
Kromě přijetí jasných standardů musí Fed také zajistit, aby celou subvenci neshrábly banky. U nových úvěrů by měl vyžadovat, aby se ke konečnému uživateli dostalo určité minimální procento dotace. Stávající úvěry, které splní zelené požadavky, by pak měly nabídnout úpravu splátek, aby banka dosáhla na zápornou sazbu.
Cílené úvěrování za pomoci diskontní sazby je nejen výkonný nástroj k řešení změny klimatu, ale posílil by sadu nástrojů Fedu i obecně. Nabízením záporné sazby konkrétním vypůjčovatelům a současně zachováním kladné sazby federálních fondů by centrální banka prospěla vypůjčovatelům a střadatelům zároveň.
Po bezprecedentním poklesu aktivity – a po ještě delším období zápolení Fedu s naplňováním jeho mandátu v oblasti inflace – by to ekonomice poskytlo jednoznačný stimul. Cílené zelené úvěrování by Fedu umožnilo plnit jemu svěřený úkol a zároveň přispívat k řešení největší krize naší doby.
Megan Greene odborně působí na Škole veřejné správy Johna F. Kennedyho Harvardovy univerzity a je členkou Výboru pro regenerační krizovou reakci (Regenerative Crisis Response Committee).
Copyright: Project Syndicate, 2021.
www.project-syndicate.org