Pandemie je sice globálním jevem, situace v americké a evropské ekonomice se ale velmi liší. Jedná se především o míru otevření ekonomiky, ale i o inflační dynamiku. Pro Bloomberg Markets to uvedl hlavní ekonom Evropské centrální banky Philip Lane. Inflace v eurozóně by se totiž měla pohybovat na znatelně nižších úrovních než v USA. Podle ekonoma tak nemá smysl nějak detailně porovnávat současný vývoj v těchto dvou ekonomikách včetně toho, jaké kroky aktuálně signalizuje Fed ohledně své monetární politiky.
Refinitiv v následujícím grafu porovnává vývoj jádrové inflace v USA, Velké Británii, eurozóně a Japonsku. V USA se inflace zvedla vysoko nad předchozí úrovně, v jiných ekonomikách na úrovni inflace očištěné od vlivu energií a potravin nic podobného nepozorujeme:
Zdroj: Twitter
Lane hovořil následně o nezaměstnanosti, která je v eurozóně mnohem výš než v USA, tudíž tak v Evropě panují menší mzdové tlaky. Ukazuje se to i na nových jednáních o mzdách. Podle ekonoma bude trvat dlouho, než se evropský trh práce plně zotaví a bude jasně patrné, že se mzdové tlaky skutečně zvedají. Podle ekonoma je tedy také předběžné hovořit o konci takzvaného PEPP, tedy nouzového pandemického programu nákupu aktiv.
Ekonom byl tázán na možnou změnu ve vnímání inflačního cíle ECB. Ten je nyní definován jako inflace blízká 2 %, ale nepřekračující tuto hranici. Lane uvedl, že takto definovaný cíl má své slabé stránky, ale „zatím není nic rozhodnuto“. Hlavním principem je, že centrální banka by měla být velmi transparentní ve své komunikaci.
Lane podle svých slov sleduje, jaké dopady na ekonomiku má globální oteplování a snaha o přechod na zelené energie a větší udržitelnost. „Nejde o to, že by v tom centrální banky měly nějakou centrální roli... Musíme ale udělat všichni hodně práce a centrální banky musí odvést tu svou,“ dodal ekonom.
Zdroj: Bloomberg Markets, Youtube