Greg Mankiw patří mezi nejznámější ekonomy současnosti, je autorem populárních učebnic ekonomie a v novém rozhovoru na International Economics Olympiad hovořil mimo jiné o současné hospodářské situaci a souvisejících tématech. Včetně toho, že většina recesí si je podobná, ale ta poslední byla naprosto výjimečná, protože byla vyvolaná záměrně.
Předchozí recese vznikaly například kvůli excesům ve finančním sektoru a pádu bank. Ta v roce 2020 byla ale vyvolána tím, že lidé byli kvůli pandemii záměrně vybízeni a nuceni k tomu, aby „zůstali doma“. Což se projevilo jak na straně zaměstnanců, tak na straně spotřebitelů a výsledkem byl silný propad ekonomické aktivity a zaměstnanosti. Nicméně „to bylo přesně to, co jsme chtěli.“ Stejně tak ale nastalo velmi rychlé a prudké oživení a výsledkem byla hluboká, ovšem krátká recese.
Mankiw dodal, že šlo o období, kdy bylo nutné posílit sociální podporu, proto americký Kongres schválil některé programy pomoci a podpory. V budoucnu mohou být některé z nich hodnoceny jako potřebné, jiné jako zbytečné, ale do úvahy je nutno brát i to, jak rychle bylo třeba jednat. Fiskální podpora byla přitom v USA mnohem výraznější než v jiných vyspělých zemích. Nyní se diskutuje o tom, zda současná stimulace neposouvá americké hospodářství za jeho kapacitní možnosti a nepovede tak k jeho přehřívání.
Významnou proměnou je v tomto ohledu přirozená míra nezaměstnanosti, tedy minimální míra nezaměstnanosti, při které nedochází k růstu mzdových tlaků. Posuzovat současnou fiskální expanzi v USA by tak šlo právě s ohledem na to, zda posunout nezaměstnanost za tuto hranici, nebo ne. Mankiw ovšem upozornil, že v praxi jsou odhady přirozené míry nezaměstnanosti velmi nejisté a je tudíž složité odhadovat, zda byla kritická hranice překročena, nebo ne.
I přesto se ale Mankiw podle svých slov domnívá, že ke konci letošního roku by k přehřívání mohlo dojít. Vede jej k tomu i současná situace na trhu práce, která je podle jeho názoru „napjatá“. Otázkou ovšem je, jak se bude vyvíjet míra participace – zda lidé, kteří přestali hledat zaměstnání a odešli z pracovní síly, přehodnotí svůj názor, nebo zda zůstanou mimo ni. Například proto, že odešli do předčasné penze.
Univerzální příjem?
Mankiw byl tázán na univerzální nepodmíněný příjem, tedy příjem, který by lidé pobírali bez ohledu na to, zda jsou zaměstnaní nebo jaká je jejich sociální situace. Ekonom nejdříve uvedl, že se neobává toho, že by lidé ve velkém ztráceli práci kvůli vyšší automatizaci, právě takové obavy totiž patří mezi argumenty pro univerzální příjem. Následně Mankiw zmínil, že o různých formách nepodmíněného příjmu se hovoří již desetiletí a v principu jde o nástroj sociální podpory.
Z tohoto pohledu může tedy nepodmíněný příjem dávat určitý smysl. Ale výsledky studie, kterou se svým týmem zpracoval Mikhail Golosov a která se zabývala vlivem nepodmíněného příjmu na nabídku práce, nevyznívají pro nepodmíněný příjem příznivě. Ukazují totiž, že tento příjem má na nabídku práce nezanedbatelný vliv. Každopádně politika se podle ekonoma posouvá směrem k takovému druhu příjmů, i když tam nemusí nikdy dorazit na 100 %. Mankiw následně poukázal na to, že v rámci řady zemí roste ekonomická nerovnost, ale z globální perspektivy nerovnost klesá – snižují se rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.
Kryptoměny maximálně v malém množství
Na závěr byl ekonom tázán na kryptoměny a investice do nich. Odpověděl, že souvisejícím technologiím nerozumí na 100 % a do těchto aktiv vůbec neinvestuje. Ohledně investic je pak podle svých slov zastáncem diverzifikace a u akcií tak vlastní celé indexy. U kryptoměn chápe, když do nich někdo dá malou část svého portfolia, ale nečinil by tak s částí větší. K tomu Mankiw podle svých slov „stále nerozumí tomu, proč by u bitcoinu a dalších kryptoměn nemohla být rovnovážná cena na nule.“ Z rozhovorů s těmi, kteří více rozumí technické stránce věci, pak podle svých slov zjistil, že někteří z nich nevěří ani tak v kryptoměny, jako v potenciál blockchainu. Což je „zajímavá hypotéza“.
Zdroj: Blog Grega Mankiwa
Disclaimer:
Investování do virtuálních aktiv (např. Bitcoin) či investičních nástrojů navázaných na virtuální aktiva je spojeno s řadou rizik, na která upozorňuje např. EBA (European Banking Authority) v článku „Crypto-assets: ESAs remind consumers about risks“ ze dne 17.3.2021. Tato upozornění naleznete ZDE. Patria Finance a.s. nedoporučuje investovat do nástrojů navázaných na virtuální aktiva z důvodu rizik, která jsou s nimi spojena.