Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v listopadu zrychlil na šest procent, a dostal se tak na maximum od roku 1992. Na základě předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie to dnes oznámil spolkový statistický úřad. Podle domácí metodiky výpočtu pak inflace vystoupila na 5,2 procenta. Ceny v poslední době tlačí vzhůru zejména dražší energie a také problémy v dodavatelských řetězcích. Statistický úřad ale zmiňuje i nízkou cenovou hladinu v roce 2020.
Podle neharmonizovaných údajů inflace překonala očekávání analytiků v anketě agentury Reuters. Ti předpokládali, že se inflace zvýší na pět procent. V říjnu činila 4,5 procenta. Inflační hodnotu začínající pětkou Německo podle statistik nezažilo od roku 1992, kdy za celý rok země vykázala meziroční růst spotřebitelských o 5,06 procenta. Listopadová inflace v Německu podle metodiky EU vzrostla z říjnových 4,6 procenta. Dnes zveřejněné údaje jsou předběžné, ty konečné vydá statistický úřad 10. prosince.
Německé dluhopisy mírně rozšířily pokles a posunuly 10letý výnos o čtyři bazické body výše na -0,30 %.
Bundesbank minulý týden varovala, že inflace by se tento měsíc mohla vyšplhat těsně pod 6 % a připsat si asi 1,5 procentního bodu po dočasném snížení daně z přidané hodnoty a velmi nízkých cenách služeb souvisejících s cestováním v roce 2020. Zatímco centrální banka předpovídá, že cenové tlaky v příštích měsících ustoupí, uvedla, že inflace by mohla zůstat delší dobu výrazně nad 3 %.
Za rychlým růstem cen, se kterým se Německo stejně jako další evropské státy potýká od léta, je podle statistického úřadu řada důvodů, včetně nízkých cen v roce 2020. "Zde působí především dočasné snížení daně z přidané hodnoty," uvádějí statistici. K růstu cen přispívají také ekologické poplatky za oxid uhličitý a dopady související s následky hospodářské krize vyvolané pandemií nemoci covid-19. Hospodářství se nadále potýká s problémy v dodavatelských řetězcích a také s rostoucími cenami energií.
Míra inflace daleko přesahující 2% cíl ECB v rozsáhlých částech regionu přiměla vrchní představitele, včetně prezidentky Christine Lagardeové, k ujištění občanů, že cenové tlaky se nevymknou kontrole. Velká část, tvrdí, je způsobena dočasnými faktory, které časem odezní. Také členka výkonné rady Isabel Schnabelová se dnes ráno v Německu pokusila uklidnit obavy a v televizním rozhovoru vysvětlila, že „listopad se ukáže jako vrchol.“
Schnabelová, která je rovněž uchazečka o nástupnictví po Jensi Weidmannovi v čele Bundesbanky, minulý týden uvedla, že inflační rizika jsou „vychýlená směrem nahoru“. Je to signál, že by mohla prosazovat rychlejší než v současnosti očekávané utažení měnových stimulů, až se v prosinci sejde ECB. Ta má příští měsíc určit, zda program nákupu dluhopisů během pandemie skončí v březnu, jak se plánovalo, a jak bude potřeba upravit starší plán nákupu aktiv během přetrvávající nejistoty. Objevení nového kmene koronaviru by mohlo vést k novým omezujícím opatřením poté, co Nizozemsko a Německo již zavedly nová omezení a Rakousko a Slovensko zavedly lockdown.
Zdroj: ČTK, Bloomberg