Na trhu už začíná být cítit, že Fed zpřísní finanční podmínky, aby zastavil růst rozžhavené inflace. A právě finanční podmínky mají vliv na budoucí růst. ve svém indexu finančních podmínek (FCI), který zohledňuje sazby, úroveň úvěrů a akcií, ale i dolar, odhaduje, že utažení o 100 bazických bodů omezí v následujícím roce růst o jeden procentní bod.
Jak index Goldmanů, tak i další indexy chicagského Fedu a MMF ukazují, že finanční podmínky se sice letos výrazně zpřísnily, ale přesto zůstávají historicky uvolněné, což je důkazem rozsahu stimulů, které byly zavedeny na pomoc ekonomikám k překonání pandemie. Sven Jari Stehn, hlavní evropský ekonom u , odhaduje, že index finančních podmínek v USA se bude muset ještě zpřísnit, aby Fed dosáhl „měkkého přistání“, tj. aby zpomalil růst, ale ne přespříliš.
Index FCI od Goldmanů je na 99 bodech, čímž je o 200 bps utaženější než na začátku roku a na nejpřísnějších úrovních od července 2020. Ve čtvrtek se utáhl o dalšího 0,3 bodu, když se akcie dostaly pod tlak, dolar dosáhl maxima za dvě desetiletí a výnosy 10letých dluhopisů uzavřely nad 3 %. Ale přesto finanční podmínky stále zůstávají historicky uvolněné.
"Náš odhad je, že Fed v zásadě potřebuje snížit (rozdíl mezi pracovními místy a pracovníky) na polovinu, aby mohl vrátit růst mezd zpět na normálnější tempo růstu," řekl Stehn. "Aby toho dosáhl, potřebuje na rok nebo dva v podstatě snížit růst na tempo okolo 1 %, takže musíte rok nebo dva jít pod trend."
V červnu a červenci očekává zvýšení o 50 bazických bodů a poté o 25 bazických bodů, dokud základní sazby nevzrostou těsně nad 3 %. Ale pokud se podmínky dostatečně nezpřísní a růst mezd a inflace se dostatečně nezmírní, může Fed dál pokračovat ve zvyšování o 50 bazických bodů, dodal Stehn.
Uvolněnost na indexu FCI se může zdát matoucí vzhledem k tržním sázkám, že Fed do konce roku zvedne sazby nad 3 %, sníží držbu dluhopisů a k tomu se prudce zvýší výnosy státních dluhopisů a akcie poklesnou. Jenže S&P 500 se stále obchoduje 20 % nad svým vrcholem před pandemií a předpokládá se, že ceny akcií prostřednictvím efektu bohatství podporují výdaje domácností. To se ale může změnit – Fed v březnu zastavil nafukování své rozvahy a od června ji začne snižovat měsíčním tempem 95 miliard dolarů, čímž se pustí do kvantitativního utahování.
Michael Howell, výkonný ředitel poradenské společnosti Crossborder Capital, poznamenal, že pokles akcií v USA od prosince kopíroval 14% pokles poskytování likvidity ze strany Fedu. Na základě růstu akcií v době pandemie a nedávných propadů odhaduje, že by každé měsíční vyfouknutí bilance mohlo odmazat 60 bodů z indexu S&P 500. Akciový trh „určitě nediskontuje žádné další omezení likvidity a víme, že k němu dojde,“ řekl Howell. Otázkou je, zda Fed dokáže zpřísnit podmínky právě natolik, aby zchladil ceny, ale ne natolik, aby vážně zasáhl růst a trhy.
Rizikem, které zdůraznila bankéřka Bank of England Catherine Mann, je, že obrovské bilance centrálních bank by mohly přenos měnové politiky do finančních podmínek tlumit. Pokud se tak stane, bude možná Fed muset jednat agresivněji, než se očekávalo.
Mike Kelly, vedoucí v PineBridge Investments, navíc poznamenal, že minulé epizody kvantitativního utahování byly mnohem menší, takže „jdeme do prostředí, které ještě nikdo nezažil“. Během provádění kvantitativního utahování v letech 2013 a 2018 akcie klesly o 10 %, což donutilo Fed toto utažení zmírnit. Ale ti, kteří jsou zvyklí spoléhat se na Fedu ve víře, že zasáhne k záchraně akciových trhů, by měli být na pozoru. Analytici se domnívají, že k tomu nedojde, dokud index S&P 500 neklesne o dalších 20 %. "Když máte 8,5% inflaci“, je hladina, při které centrální banka zasáhne „mnohem nižší, než bývala," řekl Patrick Saner, vedoucí makrostrategie v pojišťovně Swiss Re.
Zdroj: Reuters