Když Alan Greenspan nastoupil do čela Fedu, ekonomové této centrální banky dostali za úkol zanalyzovat možné reakce na propad akciových trhů. Pro Bloomberg to uvedl Donald Kohn v rámci série zaměřené na výzvy, kterým Fed musel v historii čelit. Kohn byl členem vedení této centrální banky a Greenspan podle něj udělal dobře, když se na kolaps cen akcií připravoval.
Ekonom připomněl, že v roce 1987 došlo k prudkému poklesu cen akcií. Podle něj k němu přispělo i to, když tehdejší ministr zahraničních věcí Jim Baker přišel s projevem, který investoři interpretovali jako známky neshod mezi USA a dalšími zeměmi ohledně hodnoty dolaru. V pátek před takzvaným černým pondělím již ceny akcií klesaly, a to za vysokých zobchodovaných objemů. Během víkendu přišel zmíněný projev a v pondělí 19. října nastal propad akciového trhu.
Záhy se začalo diskutovat o tom, co by měl dělat Fed a Greenspan v jeho čele. Co se dělo uvnitř centrální banky? Kohn vzpomínal, že v pondělí se dostal domů později než obvykle, „ale ne o půlnoci.“ Vedení Fedu se bavilo o tom, že vydá prohlášení a k tomu také následující den došlo. Kohn sám při jeho tvorbě nebyl, ale je mu známo, že jeden z návrhů byl „velmi právnický“ a točil se kolem toho, za co je Fed podle ústavy zodpovědný. Proti tomu stály argumenty, že centrální banka musí naopak přijít s velmi jasným a krátkým sdělením s tím, že zajistí, aby „systém zůstal likvidní“. Druhá možnost nakonec zvítězila.
Co by expert radil pro možné podobné případy v budoucnu? V první řadě je podle něj třeba zajistit, aby systém byl odolný. K tomu již směřovaly reformy bankovního systému po krizi roku 2008. Zde ale Kohn dodal, že banky byly v dobrém stavu i v roce 1987, šlo o to, aby likvidní zůstal i zbytek systému. To je relevantní téma i pro dnešek, protože odolná a likvidní by měla být i nebankovní část finančního systému. „Ta je dnes mnohem větší, než tomu bylo v roce 1987,“ dodal ekonom.
Fed podle experta udělal správně, když v roce 2007/2008 a v roce 2020 prudce zvýšil nabídku likvidity. Uspokojil tím totiž masivní nárůst poptávky po ní. Pokud by tak neučinil, „systém by zamrznul.“ Ekonom uznává, že v souvislosti s takovým postupem existuje problém morálního hazardu. Nicméně náklady a škody spojené se zmíněným zamrznutím systému by byly obrovské. Nejlepším postupem je tedy podle Kohna poskytnutí likvidity a řešení morálního hazardu tak, že jsou následně regulovány oblasti, které přispěly ke vzniku krize.
Zdroj: Bloomberg