Čína revidovala svůj růst hrubého domácího produktu (HDP) v loňském roce o 0,3 procentního bodu směrem vzhůru na 8,4 procenta. S odvoláním na dnešní aktualizaci čínského statistického úřadu o tom informovala agentura Reuters. Čína je druhou největší ekonomikou světa za Spojenými státy.
Z konečných údajů vyplývá, že sektor služeb, který utváří 53 procent čínského HDP, rostl v roce 2021 tempem 8,5 procenta. V původním odhadu statistického úřadu odvětví expandovalo o 8,2 procenta.
Zpracovatelský průmysl a stavebnictví, který se na HDP podílel 39 procenty, loni v Číně vzrostl o 8,7 procenta. V tomto případě zvýšil úřad svůj původní odhad o půl procentního bodu.
Po počátečním šoku způsobeném pandemií nemoci covid-19 zaznamenala Čína loni solidní růst díky oživení důvěry spotřebitelů i podniků a zotavení exportu. Růst druhé největší ekonomiky světa se však v poslední době notně zpomalil v důsledku přísné protipandemické politiky. Uzávěry narušily dodavatelské řetězce, utlumily spotřebu a zvýšily nezaměstnanost. Přístup Pekingu k šíření koronaviru se ale v poslední době změnil a uvolnění restrikcí zvýšilo počet nakažených.
Od 8. ledna přestane Čína vyžadovat, aby se lidé přijíždějící do země podrobili karanténě. Bude jim stačit negativní PCR test na covid-19. S odvoláním na čínské zdravotní úřady o tom informovala agentura Reuters, která to označuje za velký krok ke zmírnění omezení na hranicích, které byly od roku 2020 pro cizince z velké části uzavřeny.
Doposud museli cestující po překročení čínských hranic strávit nejméně pět dní v přísné izolaci a pod dohledem na hotelovém pokoji, připomíná agentura DPA. Svého času byla karanténa stanovena dokonce na 21 dní.
Změny počítají také s tím, že Peking "spořádaným způsobem" obnoví možnost cestovat do zahraničí pro své občany.
Peking kvůli koronaviru, který se začal šířit právě z Číny, dlouho prosazoval politiku takzvané nulové tolerance a s ní související přísná opatření. Ta však letos v listopadu vyvolala na čínské poměry rozsáhlé protesty v ulicích, při kterých někteří dokonce požadovali odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga. Komunistické úřady nakonec v prosinci i pod tímto tlakem otočily a opatření zásadně uvolnily.
Světová banka snížila svou prognózu letošního hospodářského růstu Číny na 2,7 procenta, což je výrazně pod oficiálním cílem přibližně 5,5 procenta. V prvních devíti měsících letošního roku čínská ekonomika meziročně vzrostla o tři procenta.