Současný vývoj v americkém bankovním sektoru může v určitém ohledu připomínat dění v osmdesátých letech, kdy tenze ve finančním systému také pramenily ze strany menších institucí. Nyní je již zřejmé, že regulace nebyla dostatečná v oblasti rizik spojených s růstem sazeb. Tato rizika se plně projevila třeba u Silicon Valley Bank. Pro CNBC to uvedl profesor MIT Simon Johnson, který dříve působil i jako hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu.
Podle ekonoma se do vývoje v bankovním sektoru může promítat také situace na trhu s komerčními nemovitostmi. Patrný je přitom odliv depozit směrem od menších bank k těm velkým, protože různé subjekty se tím snaží pojistit proti riziku problémů u menších bank. Na CNBC k tomu připomněli, že digitalizace vkladů a bankovních služeb výrazně urychluje možnost přesunu depozit, a tudíž v podobných situacích působí jako destabilizační faktor.
Profesor poukázal na téma firemních účtů, které se v případě Silicon Valley Bank zmiňovaly zejména v souvislosti s výplatami. Problémy této banky totiž ohrožovaly schopnost společností, které u ní měly své účty, vyplácet mzdy a provádět další platby. Johnson se tak domnívá, že v systému by mělo být zavedeno pojištění právě takových účtů proto, aby se problémy bank rychle neprojevovaly v širší ekonomice. Podle něj by šlo zajistit také to, aby za tzv. transakční účty nebyly vydávány i jiné z toho důvodu, aby měly nárok na pojištění a státní garance.
Poučení ze současného vývoje by podle experta mělo spočívat v tom, že bylo chybou vycouvat z přísnější regulace menších bank. Vytvořila se podle něj také mezera mezi monetární politikou a regulací. Fed totiž dával najevo, že sazby půjdou výrazně nahoru, ale takový budoucí vývoj nebyl reflektován na straně regulace. K tomu by měl být systém nastaven tak, aby i velké banky mohly padnout. Jinak řečeno, pokud je v ekonomice nějaká část, které se dostává pomoci v případě problémů tak, aby neohrozila celý systém, je to vždy problém.
Zdroj: CNBC