Aktualizováno Poslední dostupná data o maloobchodních tržbách potvrdila, že navzdory klesající inflaci zatím nedochází k oživení spotřeby tuzemských domácností. To je ostatně hlavní důvod, proč jsme v tomto týdnu revidovali náš výhled na růst HDP v roce 2024 z 2,1 % na 1,8 %.
Nadále však předpokládáme, že vyšší spotřeba domácností bude hlavním tahounem české ekonomiky v příštím roce. Počítáme nejen s nižší inflací, ale také obnoveným růstem reálných mezd, což bude zásadní impuls pro oživení spotřebitelské poptávky. V podobném směru by měl působit také celkově lepší spotřebitelský sentiment a postupné rozpouštění tzv. nad-úspor domácností.
Od začátku pandemie totiž české domácnosti nadstandardně spoří. Míra úspor v poměru k hrubým disponibilním příjmům se v posledním roce pohybuje okolo 18 %, tedy přibližně o 6 p.b. nad dlouhodobým průměrem. To je primárně dáno větší opatrností domácností ve světle několika negativních šoků v řadě. Pozitivní zprávou je však fakt, že v tuzemské ekonomice díky tomu existuje solidní polštář úspor, jejichž rozpouštění by mělo výhledově povzbudit aktuálně extrémně utlumenou spotřebu domácností.
S tempem rozpouštění nad-úspor je však spojeno několik otazníků, jak ve své nové studii upozorňuje i ČNB. Za prvé, rozložení úspor napříč příjmovými skupinami je nerovnoměrné. Nad-úspory jsou koncentrované především u vysokopříjmových domácností, které se ale vyznačují nižším sklonem ke spotřebě. Jinak řečeno, oproti domácnostem s nižším příjmy rostou jejich spotřebitelské výdaje s každou dodatečnou korunou příjmu výrazně pomaleji. Za druhé, vytvářené úspory se – v podmínkách zvýšených úrokových sazeb – ve větší míře umisťují do méně likvidních finančních aktiv (dluhopisy, podílové fondy apod.), jejichž přeměna do spotřebních výdajů může být pozvolnější.
Tyto argumenty jsou z našeho pohledu relevantní, což je také důvod, proč v příštích čtvrtletích nepočítáme se spotřebitelským boomem, ale s postupným oživením poptávky domácností. I to by však mělo stačit, aby se česká ekonomika po letošním propadu (odhadujeme -0,4 %) znovu vrátila k hospodářskému růstu a výkonem konečně překonala před-pandemickou úroveň.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna se posouvá k hranici 24,60 EUR/CZK a postupně tak odepisuje téměř veškeré zisky naakumulované po listopadovém zasedání ČNB. Překvapivé rozhodnutí polské centrální banky ponechat sazby beze změny koruna sice včera ocenila, ale vcelku rychle o dobyté pozice přišla. Korunový trh se tak již upíná zejména k zítřejšímu výsledku říjnové inflace.
Regionální Forex
Polská centrální banka včera překvapivě ponechala hlavní úrokovou sazbu beze změny (na úrovni 5,75 %), přičemž trh byl jednoznačně nastaven na snížení o 25 bazických bodů, takže zlotý musel nevyhnutelně posílit. Částečně se tak naplnilo naše očekávání, že vedení NBP v reakci na výsledky parlamentních voleb (které přinesly změnu vlády, jež mu nebude politicky konvenovat) zpřísní pohled na měnovou politiku a jako záminku uvede nejistotu ohledně fiskálního výhledu. Přesně v tomto duchu také vyzněl komentář k rozhodnutí NBP, kde se objevil odkaz ohledně nejistoty v souvislosti s fiskální (a regulatorní) politikou (příští vlády). Dnes odpoledne pak bude muset být zlotý ve střehu, neboť prezident NBP Glapinski bude na tiskové konferenci vysvětlovat, proč se Výbor pro měnovou politiku takto nekonzistentně rozhoduje. V této souvislosti dodejme, že nová modelová prognóza NBP přinesla viditelné vylepšení inflačního výhledu pro roky 2023 a 2024.
Eurodolar
Na eurodolaru vládne nuda, kterou nenarušila ani vystoupení centrálních bankéřů, ani fakt, že ceny komodit v čele s ropou dále padají.
Dnes by se přece jenom mohly dostat do hry makrodata - konkrétně týdenní žádosti o podporu v USA, které v poslední době stále rostly a indikovaly tak ochlazování na trhu práce. Další nárůst žádostí (především těch pokračujících) by dolaru neprospěl.