Poslední čísla z amerického trhu práce jsou „dost slabá“. Pro CNBC to uvedl Jeremy Siegel z Wharton School of Business, který data vnímá jako další důkaz zpomalující ekonomiky. Odhady růstu pro celý letošní rok pohybující se nad 2 % tak mohou být příliš optimistické a podle ekonoma je skutečně čas na snižování sazeb.
Graf ukazuje odhady růstu v rámci konsenzu a predikce . Ekonomové této banky předpokládají, že tempo růstu se bude ve druhé polovině roku pohybovat výrazně nad 2 %, konsenzus naopak. V roce 2025 by pak mělo tempo růstu podle obou pohledů konvergovat k úrovním nad 2 %:
Zdroj: X
Siegel míní, že „inflace je definitivně pod kontrolou“, a je tudíž nutné zajímat se hlavně o to, aby ekonomika nezpomalila příliš. K tomu zmínil jednu teorii, podle které tříměsíční růst nezaměstnanosti o půl procentního bodu indikuje pravděpodobnost recese převyšující 90 %. Poslední čísla z trhu práce přitom ukazují právě na takový růst nezaměstnanosti.
Siegel k tomu dodal, že on se nedomnívá, že by se nyní pravděpodobnost recese byť jen blížila 90 %, ovšem Fed by podle něj měl vývoji v oblasti ekonomické aktivity věnovat zvýšenou pozornost. A to i kvůli inverzi výnosové křivky či vývoji peněžní nabídky. Ta sice již neklesá, ale podle ekonoma prochází pouze utlumeným růstem. Pokud by v září Fed sazby nesnížil, ekonomika by se podle profesora už mohla dostat do problémů. Namístě by bylo „preventivní“ snížení sazeb tak, aby se snížilo riziko ekonomického útlumu.
Opačný pohled na vývoj sazeb má například Torsten Slok z Apollo Global Management. Ten na CNBC poukázal na to, že vedle určitého zpomalování trhu práce existují další indikátory, které ukazují na pokračující sílu amerického hospodářství. „Neděje se žádné drama, neexistuje reálný důvod pro snižování sazeb.“ Inflace totiž podle tohoto ekonoma klesá jen pomalu a pokud trh práce neochlazuje dramaticky, současná úroveň sazeb odpovídá situaci.
Vysoké sazby ovlivňují zejména zadluženější subjekty v ekonomice, jejich efekt je ale vyvažován silou akciového trhu a nižšími rizikovými spready. Obecněji řečeno, finanční podmínky podle Sloka celkově vyvažují efekt vyšších sazeb.
Zdroj: CNBC