Americké akciové trhy znovu pokořily historická maxima. Akciový index S&P 500 vystoupal nad hranici 6 400 bodů a od začátku roku je v plusu téměř 10 %, a to navzdory počáteční volatilitě vyvolané obavami z protekcionismu. Méně příznivá je situace pro korunové investory, kteří kvůli skokovému oslabení dolaru prozatím zůstávají ve zhruba 5% ztrátě.
Zajímavé je, že výkonnost amerických akcií je po zhruba sedmi měsících od nástupu Trumpovy administrativy totožná jako za stejnou dobu během jeho prvního funkčního období – přibližně +7,5 %. Za celý první rok Trumpova vládnutí pak akcie přidaly k dobru celkem 20 %, zejména díky vlně optimismu ohledně deregulace a daňovým škrtům.
Dnes sice americký prezident rovněž slibuje deregulaci, ale zatím bez zjevného pokroku, zatímco jeho daňový balíček vnímá trh – na pozadí vysokých deficitů a rekordního zadlužení – přinejlepším rozpolceně.
Zároveň je však evidentní, že se trhy staly postupem času vůči Trumpovým vrtochům otupělé. V některých zásadních plánech navíc došlo k faktické kapitulaci – příkladem je několikeré odložení vyšších cel vůči Číně. I proto měl příběh Sell America jepičí život, nehledě na obavy o nezávislost centrální banky nebo nejnověji o pochybné změně v čele statistického úřadu.
Trhy se totiž soustředí na jiný dlouhodobý příběh. Amerika je – a Trump na tom podle nich nic nezmění – nejinovativnější ekonomikou na planetě, která generuje ty nejúspěšnější firmy, zejména v technologickém sektoru. Právě ten zůstává tahounem akciových trhů, přičemž i po solidních výsledcích ve druhém čtvrtletí jsou očekávání nastavena na velmi svižný růst ziskovosti.
K tomu je potřeba připočíst i očekávaný impuls měnové politiky. Po úterním výsledku americké inflace, která ukázala na jen mírný průsak cel do spotřebitelských cen, došlo ke zvýšení sázek na pokles úrokových sazeb Fedu. V tomto roce trhy zaceňují pokles o 65 bazických bodů, podobně pak v roce 2026.
To ale rozhodně neznamená, že je pro riziková aktiva vše zalité sluncem. Rizikem je z našeho pohledu zejména vývoj na pracovním trhu a případné oslabení americké ekonomiky v kombinaci se zpožděnými dopady Trumpových neortodoxních politik.
TRHY
Koruna
Česká koruna se od začátku týdne v zásadě nepohnula z úzkého pásma 24,40-25,50 EUR/CZK, k čemuž jí dopomohla přísná měnová politika ČNB a její jestřábí rétorika. Zdá se, že česká měna nyní nemá kde brát a po nějakou dobu může zůstat ve vyčkávacím a z hlediska volatility nezajímavému režimu. Impulsy k případnému pohybu očekáváme – vzhledem k nezajímavému českému kalendáři – zejména z hlavních trhů.
Rizikem pro další zisky koruny je z našeho pohledu zejména politika amerického Fedu, respektive tržní přecenění směrem k výraznějšímu poklesu úrokových sazeb v tomto a příštím roce.
Eurodolar
Eurodolar se včera pokoušel dostat výše nad hranici 1,17, ale příliš se mu to nedařilo, a to mimo jiné i díky jestřábím výrokům ze strany šéfa chicagského Fedu A. Goolsbeeho, který nebyl spokojen s vysokou inflací v sektoru služeb. Americký centrální bankéř rovněž uvedl, že nepřijímá snadno myšlenku jednorázového (cenového) dopadu vyšších celních sazeb.
Debata o tom, jak moc se vysoké celní sazby (ne)propisují do americké inflace, se přitom bude moci vést i dnes, kdy přijdou na pořad statistiky výrobních cen za měsíc červenec. Trh ovšem bude také velmi bedlivě sledovat vývoj týdenních dat z trhu práce.