V pondělí zveřejní Český statistický úřad údaje o indexu spotřebitelských cen za květen. Očekáváme, že se jeho hodnota v květnu ve srovnání s dubnem nezměnila. Meziročně by se měly spotřebitelské ceny zvýšit o 2,6%.
Nejvýznamnější pohyby by měly vykázat dílčí indexy cen potravin a dopravy. U cen potravin by nebyl překvapením meziměsíční pokles až o 1%. Klesaly ceny všech druhů masa, mléčných výrobků (paradoxně s výjimkou mléka), vajec, ale zejména čerstvé zeleniny. Např. cena rajčat klesla téměř na polovinu. Do cen v dopravě se promítlo snížení cen pohonných hmot, k němuž přispěly zastavení růstu cen ropy na světových trzích a pokračující posilování koruny vůči americkému dolaru. Ceny pohonných hmot se v průběhu května snížily v průměru o téměř 2%. Otázkou pro vývoj inflace jsou ceny rekreace. Připomeňme, že loni v květnu se ceny zahraničních rekreačních pobytů zvýšily o 6,2% a celkový index pro rekreaci vykázal zvýšení o 1,0%. Loňský rok byl však výjimečný. Předchozí čtyři roky se ceny rekreace v průběhu května měnily jen minimálně. Letos by cenový vývoj v této oblasti mělo příznivě ovlivnit posílení koruny vůči euru i dolaru. Na základě tohoto faktoru podle mého názoru převažují rizika prognózy květnové inflace spíše na dolním konci. Za zmínku stojí ještě pokračování růstu cen piva, díky kterému se v dubnu index cen alkoholických nápojů a tabáku zvýšil o 1,1%. Lahvové pivo v dubnu podražilo o 4,6%. V květnu růst cen piva pokračoval, avšak podstatně mírnějším tempem (+0,7%).
Inflace by měla v květnu poprvé od uvedení nového inflačního cíle sklouznout pod jeho dolní hranici. Vzhledem k tomu, že politika ČNB není orientována na krátkodobé fluktuace inflace a vzhledem k příčinám poklesu inflace (vliv vysoké loňské základny), neměl by tento vývoj zasáhnout do rozhodování bankovní rady. Přesto riziko dalšího poklesu úrokových sazeb nelze zcela vyloučit, příčinou by však mohl být pokles inflačních prognóz na příští rok, jež bude bankovní rada projednávat v červenci.
David Marek