Několik hlasitých vyjádření s cílem nalákat pozornost investorů k Řecku dnes vypustili ministr financí Papaconstantinu a šéf agentury pro správu dluhu Christodoulu. Řecké dluhopisy nejsou ničím, čeho by se investoři měli obávat, když země je na dobré cestě naplnit dohodnutý cíl rozpočtového schodku, což zemi pomáhá k úspěšnému návratu na finanční trhy, aniž by tak činit musela a vzhledem k této disciplinovanosti jsou řecké vládní dluhopisy spíše atraktivní investicí vzhledem k požadovaným úrokům, než zdrojem obav, nechal se slyšet řecký ministr financí Papaconstantinu. Slova jsou však bezesporu také snahou klidnit trhy poté, co včera prémie řeckých vůči desetiletým německým dluhopisům znovu vystoupala na 957 bazických bodů, 17 bps na dosah dosavadního maxima ze 7. května. Rozpočtové příjmy podle Papaconstantina sice mírně zaostávají proti plánu, ale lepší se, rok 2011 má být pro rozpočtovou zátěž příznivější. Země oznámila zrušení plánu na emisi 52týdenních poukázek, místo kterých nově plánuje tříměsíční a šestiměsíční emise. Jeho slova podpořil šéf agentury pro řízení vládního dluhu Petros Christodoulu, který pro Bloomberg uvedl, že „investice do dluhopisů země jsou atraktivní vůči úrovni za ně placených úroků“.
To, o co se řecká vláda snaží hlasitě, činí Norský vládní investiční fond, který je po obdobném fondu Abú Dhabí druhý největší na světě, potichu a vytrvale. Nordic Government Pension Fund Global, který spravuje přes 450 miliard dolarů zdrojů, navyšuje investice do řeckých dluhopisů, stejně jako do španělských, italských a portugalských. Strategii fondu určuje z majoritní části vláda a ministr financí Sigbjoern Johnsen za těmito investice stojí, přestože fondu přispěly ve druhém čtvrtletí ke ztrátě 3,4 % v porovnání s růstem investic v Asii a Americe. „Je to jednoduše o sázce na řecký bankrot. A Norsko ho nečeká. Investice a tím výnosy jsou o to atraktivnější, že část trhu ano,“ říká stratég banky Harvinder Sian. „Ano, někdo může říci, že investujeme do nekonečného očekávání. Ale je důležité se dívat na investiční horizont fondu a řízení jeho portfolia podle toho. Dlouhodobá perspektiva země je dobrá a navrátí potenciální krátkodobé ztráty,“ míní ministr. Vládní fond, který spravuje především výnosy z norské těžby ropy a plynu, investuje zejména do akcií podle jejich významu ve světových indexech a dluhopisů a aktivní management mu pomáhá mírně outperformovat. „Situace je a nadále bude napjatá, avšak riziko bohatě kompenzuje vysoký výnos, nyní více jak 9,5 procenta proti německým dluhopisům z přibližně 1,15 procenta před rokem,“ uvádí zástupce fondu Yngve Slyngstad.
Největší vládní fond Abu Dhabi investuje 60 procent majetku podle zastoupení v indexech a za posledních dvacet let realizuje průměrný roční výnos 6,5 %. Norský fond sleduje strategii 60 % do akcií, 35 % do dluhopisů a 5 % do nemovitostí a jeho výnos se nad portfoliem, které sleduje, pohybuje průměrně o 0,3 %. V roce 2009, po zotavení trhů, získal zhodnocení 25,6 %, v prvním čtvrtletí roku 2010 vynesl 5,4 %, ve druhém mírně klesl právě kvůli Řecku.
Sázku mezi rizikem a výnosem Norů nesdílí další hráči na trhu a nedůvěru ukazují také rizikové prémie dluhopisů a CDS kontrakty. "Riziko selhání nebo restrukturalizace dluhu Řecka podle nás trvá,“ říká Andrew Bosomworth z největšího světového dluhopisového fondu Pimco. Rozdíl ve výnosech dluhopisů zemí PIIGS vůči benchmarku v podobě německých bundů je vyšší, než před vyhlášením záchranného balíku EU, ECB a MMF. Španělský spread dosahuje přibližně 1,8 % proti méně jak procentu před pomocí, u Irska se vlivem nejistoty kolem jeho bankovního sektoru více než zdvojnásobil na cca 3,8 %, podobný je u Portugalska.
Podpůrná slova přicházejí také z německé vlády a parlamentu. Zástupce parlamentního finančního výboru Leo Dautzenberg a zároveň mluvčí Merkelové CDU tlumočil názor, že stabilizační fond zřejmě nebude třeba využít. Zároveň potvrdil, že Německo by nepřipustilo přetavení dočasné podoby fondu do permanentního nástroje.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)