Zatímco se rozvinuté země zasazují o omezení výstavby uhelných elektráren kvůli obavám o kvalitu ovzduší a případné globální oteplování v důsledku emisí, uhlí si našlo rychle nové odbytiště v Asii, zvláště pak v Číně.
Uhlí pomohlo k postavení Číny ve světě a dodnes přispívá k jejímu ekonomickému růstu. Již přes 5 let je v Číně více než osmdesát procent elektřiny produkováno spalováním uhlí a uhelné elektrárny v druhé největší ekonomice světa rostou jako houby po dešti – pětiletka 2006 – 2010 počítala s výstavbou 540 tepelných elektráren. V roce 2007 se otevíraly dvě nově uhelné elektrárny týdně! Podle odhadu deníku čínská ekonomika nyní spálí asi polovinu z 6 miliard tun uhlí, které se spotřebují v celosvětovém měřítku.
Tomuto tempu nestačil rozvoj čínských uhelných dolů, a tak se Čína, která s 13 procenty světových zásob uhlí dlouho platila vždy za čistého vývozce této suroviny, stala v první polovině roku 2007 poprvé ve vlastní historii čistým dovozcem uhlí. Za celý rok země nakonec dovezla 51,02 milionu tun a exportovala 53,17 milionu tun a o rok později vyzněla celoroční bilance také ještě ve prospěch vývozu. Od minulého roku je však Čína již kromě největšího spotřebitele uhlí také čistým dovozcem této komodity. Letos se očekává, že doveze asi 150 milionů tun uhlí. Přístavy v Kanadě, Austrálii, Indonésii, Kolumbii a Jižní Africe nakládají uhlím obří lodě směřující do čínských pecí.
Sílící poptávka nového asijského trhu po uhlí z dovozu podle NYT pomohla za posledních 5 let zdvojnásobit cenu uhlí. Ta se vyhoupla z 40-60 USD za tunu v roce 2005 na lokální maximum 200 USD v roce 2008, aby následně klesla na současných 114 dolarů za jednu tunu dodanou na jih Číny. Čína tak svým způsobem dopomohla k renesanci uhelného sektoru v takřka celosvětovém měřítku a drží zřejmě v ruce kormidlo i do budoucna.
Žízeň čínské energetiky a průmyslu po uhlí samozřejmě hasí také Spojené státy, které dodávají do Číny uhlí přes Kanadu. Dynamika exportu je přitom dech beroucí. Podle informací amerického federálního Úřadu pro energetické informace (EIA), USA za rok 2009 do Číny dovezly pouze 2 714 tun uhlí, zatímco za první pololetí letošního roku vystřelil objem vyvezeného amerického uhlí do druhé největší ekonomiky světa na 2,9 milionu tun.
O ochotě amerických firem zásobovat asijskou ekonomickou velmoc svědčí podle informací listu také fakt, že sílí lobby ohledně uvolnění dalších nákladních přístavů ve státě Washington a v plánu je i otevření dalších uhelných dolů.
Tento trend pro NYT potvrdil i Vic Svec, viceprezident největšího soukromého těžaře uhlí na světě – americké společnosti , který se nechal slyšet, že firma hodlá posílat do do Čína „větší a větší“ množství své produkce uhlí. V minulosti přitom bývalo pravidlem, že se uhlí spotřebovávalo velice blízko svého naleziště. “Uhlí je nejrychleji rostoucím palivem na světě a jeho další vývoj bude i nadále záviset na enormním energetickém apetitu v Asii,“ vysvětlil Svec.
Čína navíc nově našla i další uplatnění pro uhlí. S rostoucí poptávkou země po ropě totiž čínští inženýři hledají alternativy, jak se vyhnout nedostatku tohoto paliva. Východisko vidí právě v uhlí, jehož zásoby podle odhadů odborníků vydrží ještě po staletí. V Ordou, čínské autonomní oblasti Vnitřního Mongolska, proto uhlí zkapalňují a vyrábí z něj ropu. Ordos zatím dokáže vyrobit denně 20 tisíc tun ropy, zatímco Čína potřebuje sedm milionů barelů ropy denně. Maximální výkon továrny je nyní 30 milionů tun ropy ročně, přičemž další rozšíření produkce limituje především složitost procesu - vodní pára působí pomocí katalyzátoru na uhlí, které postupně zkapalní. Rozvoj této metody do budoucna, tak ho hodně limituje nedostatek vody v Číně, jelikož na jednu tunu ropy je potřeba asi 6 až 8 tun vody. Ani toto zpracování uhlí nelze navíc zrovna považovat za „čistou technologii“. Výzkumy prokázaly, že při výrobě uhelného benzínu se ovlivňuje dvakrát více oxidu uhličitého než při klasickém využití ropy.
O strategické důležitosti uhlí z pohledu čínské vlády svědčí i aktuální fakt, že administrativa dnes v obavách o inflační tlaky nařídila pozastavit od 1. prosince povinnost platit mýtné na dálnicích pro přepravce čerstvých potravin. Místní úřady budou muset výrobcům hnojiv zařídit nižší ceny energie a dopravy a regiony budou muset zajistit stabilní dodávky uhlí a ropy.
(Zdroj: , CNBC, EIA, čtk, BBC, Citigroup)