Aktualizováno Zástupci Evropské unie dosáhnou na summitu konaném ve čtvrtek a pátek jednomyslné dohody o záchranném krizovém mechanismu, uvedla německá kancléřka Angela Merkelová. Mechanismus bude svázán s „přísnými podmínkami“ a zapojit se mohou i země mimo eurozónu, doplnila. Čelní představitelé mají podpořit dohodu, k níž dospěli na konci listopadu ministři financí EU, a od poloviny 2013 tak bude vytvořen Evropský stabilizační mechanismus (ESM) s charakterem trvalého nástroje řešení dluhových krizí. Merkelová dále zopakovala, že myšlenka společných evropských dluhopisů není odpovědí na aktuální problémy, a eurozóna potřebuje spíše větší soulad v oblasti konkurenceschopnosti.
Zahrnutí soukromých investorů bude vyžadovat úpravy v Lisabonské smlouvě, která začala platit teprve před rokem. Případný bankrot některého ze států platících evropskou jednotnou měnou by tak již neměl dopadnout jen na daňové poplatníky. "Změny by měly být co nejjednodušší, aby celý proces běžel rychle a aby byl celý nový evropský krizový mechanismus připraven. Jde opravdu o dvě věty. Jedna věta bude říkat, že členské státy mohou ustavit krizový mechanismus a druhá, že cílem tohoto mechanismu je zajistit stabilitu eurozóny," řekla dnes novinářům velvyslankyně ČR při EU Milena Vicenová. Přestože se nový mechanismus bude týkat jen zemí eurozóny, lídři členských států EU by v závěrečném textu měli nechat možnost, aby se k němu mohly přidat i země ze zbytku evropské sedmadvacítky. Česká vláda nicméně rozhodla, že ČR tak neučiní. Na případné záchraně krachujících zemí eurozóny se tak nebude přímo podílet, dokud nevymění korunu za euro.
O dostatečnosti kroků ze strany evropských autorit se ale vedou diskuze a Angela Merkelová se stává terčem kritiky i na domácí politické scéně. Hlavní opoziční strana SDP podporuje ideu emise společných dluhopisů i rozšíření záchranného fondu ve stávajícím objemu 750 miliard eur, obě opatření, které Merkelová od počátku odmítá. „Merkelová a ostatní zástupci EU neobratně procházejí evropskou dluhovou krizí, místo aby učinili radikální opatření zaměřená na ukončení nejistoty,“ kritizují politiku EU členové německé opozice Frank-Walter Steinmeier a Peer Steinbrueck. Evropa podle nich potřebuje kombinaci restrukturalizací dluhů Řecka, Irska a Portugalska a dluhových garancí u „stabilních“ zemí jako je Španělsko a Itálie. Tato opatření by měla být ve střednědobém horizontu kryta zvýšeným objemem prostředků v záchranném fondu a prodejem společných dluhových papírů a vykompenzována užší spoluprácí v oblasti rozpočtů. Německá separace se stává reálným problémem. Je třeba signálu, že vláda chce spíše „Evropské Německo, než Německou Evropu,“ dodává opozice.
Čtěte více:
Zástupci opoziční sociálně demokratické strany argumentují, že omezený prodej společných dluhopisů by vyslal „jasný politický signál“ o nezvratnosti ekonomické a monetární unie. „Eurobondy můžou uspět jedině, pokud budou doplněny novými rozsáhlými politickými reformami, to znamená přísnější kontroly zaměřené na fiskální a ekonomickou stabilitu, spolu s jednotnými standardy v oblasti mezd, sociální politiky i daní.“ Steinmeier zároveň vyjádřil pochyby nad účinností programu ECB na odkup dluhopisů v zabránění šíření dluhové nákazy. Evropská měnová autorita podle něj riskuje, že se stane „Evropskou špatnou bankou“ zaplavenou toxickými aktivy.
K současné vládní politice Německa se vyjádřil i bývalý kancléř Helmut Schmidt, který uvedl, že Německo musí být připraveno obětovat větší dávku suverenity i peněz, aby ochránilo euro. Pokud by se měly členské země vrátit ke svým národním měnám, vážně by to narušilo německý export, který je klíčem k naší vysoké životní úrovni, řekl Schmidt pro deník Die Zeit.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, FT, čtk)