Evropská centrální banka se pod tlakem posilující světové inflace může rozhodnout pro zvýšení úrokových sazeb, řekl člen Výkonného výboru ECB Lorenzo Bini Smaghi. „S postupným oživováním ekonomiky a růstem globálních inflačních tlaků je třeba sledovat, a v případě nutnosti pozměnit, stupeň akomodace měnové politiky,“ uvedl.
Zdražování komodit bude mít podle něj „nevyhnutelný dopad“ na ekonomiku a je proto klíčovým úkolem monetární politiky odvrátit s tím spojené vedlejší efekty a udržet očekávanou inflaci v mezích. Bini Smaghi je tak dalším představitelem vysoké politiky, který dává otevřeně najevo obavy z rostoucí inflace, která v Evropě přerostla přes 2% hranici při nejrychlejším tempu růstu za více než dva roky. Index spotřebitelských cen v eurozóně za leden podle předběžných dat rostl 2,4% meziročním tempem a překonal tak předchozích 2,2 % i konsensus 2,3 %. Bini Smaghi již v tomto roce varoval před dovozem inflace, kdy se opakované zvyšování cen importovaných produktů projevuje v inflaci cílových zemí; například dovozní ceny v Německu v prosinci vzrostly meziročně o 12 procent.
„Zásadní je pokračovat v silném ukotvování inflačních očekávání,“ upozorňuje italský zástupce Evropské centrální banky. Úroveň inflace očekávané účastníky finančního trhu totiž vstupuje do inflace skutečné a ta zpětně ovlivňuje očekávaný růst cenové hladiny. Měření inflačních očekávání je proto standardním analytickým přístupem centrálních bank při cílování inflace.
Znatelnou úpravu v rétorice představitelů zástupců evropské měnové autority „proti-inflačním“ směrem v posledních týdnech doprovází také sílící přesvědčení investorů, že centrální banka přitáhne měnově-politický opasek již na začátku třetího kvartálu letošního roku – alespoň to ukazuje vývoj finančních derivátů zvaných EONIA swapy. „Trhy jsou si vědomy rizika, že k prvnímu zvýšení sazeb může dojít již v září, výhled inflace to zaručuje,“ říká šéf inflační strategie Nomury Laurent Bilke. Na toto téma Bini Smaghi říká: „Účastníci finančních trhů vědí, že cílem ECB je udržet cenovou stabilitu pro celý euroregion.“ Právě tato definice není vzhledem k dluhové krizi eurozóny a rozdílům v ekonomickém výkonu napříč sedmnáctičlenným blokem může rozhodování ECB značně komplikovat. Zatímco německé hospodářství se vzpamatovalo a opět je motorem evropského oživování, Irsko, Řecko, Portugalsko a Španělsko bojují s masivními dluhy a neefektivní ekonomikou. Média a ekonomové již hovoří o nástupu „dvourychlostní Evropy“.
Heterogenitu eurozóny ale Bini Smaghi nepovažuje za překážku a říká, že v otázce adekvátní měnové politiky nehraje roli. „Zabránit vzniku nerovnováh, především v cenách aktiv, je již úkolem pro další politiky,“ dodává.
Klíčová sazba v eurozóně stále zůstává na rekordním 1% minimu. ECB v únoru zvýšila odhad letošní inflace poblíž k 2% cíli – v roce 2011 čeká HICP (harmonizovaný index spotřebních cen) 1,9 % (dosud 1,8 %), napřesrok 1,8 % (dosud 1,6 %), dlouhodobě pak odhaduje 2 % namísto 1,9 %. Centrální bankéři se mají ve Frankfurtu sejít k dalšímu rozhodnutí o sazbách 3. března.
Smaghiho krajan, guvernér italské centrální banky Mario Draghi je jedním z možných zástupců úřadujícího Francouze Tricheta, jemuž končí funkční období letos v říjnu. Favoritem na post byl donedávna Němec Axel Weber, řadě evropských představitelů se však nelíbily jeho vyhraněné názory a výrazně jestřábí postoj, a to především hlasitý nesouhlas s programem ECB na odkup vládních dluhopisů zemí eurozóny ohrožených dluhovou krizí. Weber však minulý týden prohlásil, že z osobních důvodů odstoupí k 30. dubnu z funkce guvernéra německé centrální banky Bundesbank a v pondělí potvrdil zprávy, že se nebude ucházet o křeslo šéfa ECB, z důvodu nedostatku podpory v některých evropských zemích.
(Zdroj: Bloomberg)