Írán připravuje zákon, kterým chce zablokovat dopravu ropy Hormuzským průlivem do států, které podporují sankce vůči zemi. Normu, která má umožnit zablokování tankerů před vplutím do průlivu, přichystal parlamentní výbor pro národní bezpečnost a zahraniční politiku jako odpověď ropnému embargu Evropské unie. To platí od této neděle 1. července.
"Návrh klade důraz na zablokování provozu tankerů převážejících ropu do zemí, které uplatňují sankce vůči Íránu," sdělil poslanec Ibrahím Agha-Mohammadí. Embargo, kterým Evropa následuje Spojené státy, má Írán přimět, aby přestal obohacovat uran. Touto technologií může získat jadernou zbraň. Teherán ale dlouhodobě ujišťuje o mírovém charakteru svého jaderného programu. Západ ho však považuje za zástěrku k vývoji jaderných zbraní.
Hormuzká úžina:
Evropská sedmadvacítka deklarovala zavedení ropného embarga proti Íránu již v lednu. Íránci prodávali do států Evropské unie necelou pětinu z celkové těžby ropy.
Hormuzský průliv leží mezi Perským zálivem a Ománským zálivem, je částí Arabského moře. Odděluje ománský výběžek Arabského poloostrova od asijské pevniny (Íránu). Je významnou cestou pro dopravu ropy z oblasti Perského zálivu. Pro obchod s ropou je proto otázkou, zda Írán skutečně je schopen tuto ropnou tepnu blokovat, případně na jak dlouho a jaké to bude mít důsledky (obchodní, vojenské,..).
Hormuzský průliv je 55 kilometrů široká úžina posetá ostrůvky a zbrázděná mělčinami. Prochází jí téměř čtvrtina ropy, kterou převážejí tankery z Perského zálivu. Pokud by Írán hrozbu blokády vyplnil, dotklo by se to jak Spojených států, tak evropských spojenců, kteří dovážejí z Perského zálivu, tedy ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Iráku a Kataru a to nejen ropu, ale také plyn.
Lze ale čekat fatální dopady na trh s ropou? The Wall Street Journal píše, že Saúdská Arábie pod tlakem opakovaných hrozeb dala do provozu starý ropovod, přes který může podstatnou část ropy přepravovat do terminálů na pobřeží Rudého moře.
Západní vojenští experti připouští, že Írán je schopen úžinu zablokovat. Americká odpověď by však byla rychlá. "Dáváme jasně najevo, že Spojené státy nebudou tolerovat blokádu Hormuzské úžiny, " řekl ministr obrany Leon Panetta v televizi CBS. "Íránci by tím překročili červenou linii, což bychom nemohli tolerovat," zdůraznil. "Byl by to nepřijatelný akt. Podnikli bychom akci a průliv otevřeli," ujistil ve stejné televizi předseda sboru náčelníků štábů (nejvýše postavený americký voják) generál Martin Dempsey.
Perský záliv mají již Američané v zásadě pokrytý. V blízkosti Hormuzské úžiny rozmístili letadlové lodě, bitevní čluny a nedávno tam vyslali čtyři minolovky. To naznačuje, že počítají se scénářem, podle něhož by Íránci mohli úžinu zaminovat.
Obsazení úžiny a její odminování by podle expertů trvalo nanejvýš několik dnů. Pokud by se Íránci postavili do cesty tankerům, byla by reakce ještě rychlejší. „Írán může dopravu v Perském zálivu ochromit jen na několik dnů. Se svou výzbrojí nemůže konkurovat Američanům," cituje agentura Reuters bezpečnostního analytika Henry Wilkinsona z londýnské agentury Janusian.
Svou výzbroj Írán testuje od pondělka do středy tohoto týdne. Íránská armáda během manévrů vypálila několik raket, napsal WSJ s tím, že mezi nimi byly balistické rakety, které létají po suborbitální dráze. Íránská agentura ISNA píše, že vojáci vypálili na cvičné cíle "desítky raket" různého typu a doletu. Mezi nimi byly i balistické střely Šaháb-1, Šaháb-2 a Šaháb-3.
Za cvičné cíle Íráncům posloužily makety vojenských základen fiktivního nepřítele stavěné po vzoru amerických základen v Afghánistánu, Bahrajnu či Kuvajtu rozmístěné na severu země v oblasti Semnánu. Raketa Šaháb-3 s doletem dvou tisíců kilometrů je schopná zasáhnout Izrael i blízkovýchodní základy Spojených států. Kromě různých typů šahábů vyzkoušela íránská armáda střely Fateh, Tondar, Zelzal, Chalídž či Kiam s doletem 200 až 750 kilometrů.
Vojenské manévry "Velký prorok 7" byly zahájeny v pondělí a skončí ve středu, kdy se uskuteční cvičení íránského letectva. Do vzduchu Íránci zvednou mimo jiné bezpilotní letouny.
Trh s ropou zažil rally na sklonku týdne, kdy celkově komodity nasadily k prudkému růstu na závěru evropského summitu. Ropa Brent registrovala až 6% růst v závěsu s americkou lehkou ropou WTI. Po částečné pondělní korekci dnes ropa znovu roste. WTI je výše aktuálně o 2,5 % u 86 dolarů za barel, Brent poprvé od 11. června dnes překonal hranici 100 USD/barel, od počátku roku je níže o 7,1 %. Úvod roku ropa Brent (aktivní kontrakt) otevírala kolem 110 dolarů za barel, letošní maximum nalezla 16. března na metě 124,15 USD/b, minimum naopak 21. června na 89,23 USD/b.
Severomořská ropa Brent by se měla zotavit z největšího čtvrtletního propadu od roku 2008 a v nadcházejícím kvartále vystoupat nad 100 USD za barel, shodla se většina analytiků oslovených agenturou Bloomberg na sklonku června. Ke zdražování klíčové komodity by měly přispět embargo EU na íránskou ropu, opatření centrálních bank na podporu hospodářského růstu a spekulace o možném omezení produkce ropného kartelu OPEC.
(Zdroj: OPEC, IEA, Bloomberg, mediafax, WSJ)