Stavba jaderné elektrárny se nedá hodnotit pouze ekonomickými ukazateli a bez asistence státu se v ekonomice jako je ta česká stěží obejde – to je názor jedné z nejdůležitějších postav ruské jaderné energetiky, náměstka generálního ředitele státní korporace Rosatom Kirilla Komarova, který do Prahy zavítal na fórum Atomex-Europe. Českým firmám podle jeho slov nedá nikdo víc pracovních příležitostí než právě Rosatom.
Jelikož se návratnost vysoké počáteční investice do jaderných reaktorů pohybuje kolem 20 let a předpokládaná životnost nových bloků je 60 let, je za současných podmínek velmi obtížné stavbu financovat výhradně z cash flow provozovatele elektrárny a z běžně dostupných bankovních úvěrů, myslí si Komarov. Elektrárna sice nakonec začne vydělávat, a s ohledem na relativní láci jaderného paliva ji pak lze označit za „stroj na peníze“, ale je třeba nějak překlenout počáteční období vysokých nákladů.
Energetická skupina , která pro dostavbu Temelína sice shání finančního partnera, ale zároveň prohlašuje, že si prostředky na stavbu eventuelně může zajistit sama, podle Komarova představuje světovou výjimku. „Za vlastní peníze chce stavět jen a Číňané, a ti teprve v poslední době,“ tvrdí manažer a dodává, že žádosti tuzemského elektrárenského gigantu o podporu vlády v podobě garantovaných výkupných cen považuje za pochopitelné a rozumné. Poukazuje přitom na model schválený ve Velké Británii, v jehož rámci budou elektrárenské společnosti odvádět státu to, co od spotřebitelů vyberou nad fixně stanovený tarif, a pokud tržní cena elektřiny na tarif nedosáhne, uhradí rozdíl stát. To je podle Komarova velmi spravedlivý systém dělení rizika.
Vzhledem k horší dostupnosti dlouhodobých úvěrů Rosatom zájemcům o ruské reaktory nabízí také spoluúčast na financování výstavby, a to až do 100 % hodnoty zakázky. Takový model byl zvolen například v Turecku při plánování jaderné elektrárny Akkuyu, kde stavbu vůbec prvních reaktorů v zemi ruská strana plně uhradí a bloky pak bude vlastnit. Peníze na stavbu jaderné elektrárny Rusko výhodně půjčilo Bělorusku (10 mld. USD) - formou mezivládní půjčky. Rosatom bude finanční účast nabízet v nadcházejícím tendru na dva nové bloky v maďarské elektrárně Pakš. Stejnou pomocnou ruku jsou Rusové ochotni nabídnout i (725 CZK, -0,14%) při dostavbě Temelína. Peníze na rozběhnutý ambiciózní program (Rosatom staví devět bloků v Rusku a ještě větší počet v zahraničí) hodlá korporace brát z provozních příjmů (například z jaderných elektráren, které Rosatom vlastní v Rusku), z úvěrů a také z dotací od státu.
Své pravděpodobně technologicky nejvyspělejší odvětví podporuje ruská vláda už delší dobu a v budoucnu hodlá asistenci navyšovat. Podle šéfa Rosatomu Sergeje Kirijenka by v příštím roce měla suma dotací vzrůst o 50 mld. RUB, přičemž v dalších letech by celková částka měla růst 20% tempem. Celkem by měl Rosatom na nejrůznější federální programy letos dostat 160 mld. RUB, v příštím roce 200 mld. RUB a poté dva roky vždy o 50 mld. RUB víc než v roce předchozím. Největší část prostředků (kolem 60 mld. RUB ročně) z toho připadne jaderné energetice. Peníze poputují jak na projekty doma, tak v zahraničí. V dotačním rozpisu je třeba položka 37 mld. RUB na stavbu atomového ledoborce a, daleko významněji, sumární příspěvek 93 mld. RUB (kolem 3 mld. USD) právě na výstavbu jaderné elektrárny Akkuyu, která by měla být zahájena v příštím roce.
Na otázku ohledně budoucnosti stavitelů jaderných reaktorů, kteří za sebou nemají silnou podporu mateřských vlád, odpovídá Komarov nepřímo, ale srozumitelně: „Každý dodavatel si pro své řešení musí zajistit také financování, jinak přijde o podíl na trhu.“
Ohledně temelínského tendru má Komarov jasno: spolupráce s ruským jaderným průmyslem je pro tuzemské podniky daleko perspektivnější než s konkurencí, tedy americko-japonským podnikem Westinghouse a (nyní již vyřazenou) Arevou. Rosatom slibuje, že pokud zvítězí, připadne na domácí výrobce 70 % hodnoty zakázky, tedy 70 % prostředků, které za stavbu reálně zaplatí. V Rusku se prý bude vyrábět jen to, co Češi nedokážou zvládnout levněji. Jinak má ale domácí průmysl kapacity na dodání až 95 % dvou dalších bloků Temelína, odhaduje Komarov.
Obchodní vazby českých a ruských firem v jaderném odvětví se podle Komarova budou úspěšně rozvíjet i bez Temelína. Dokládá to fakt, že za prvních devět měsíců letošního roku si Rosatom v Česku objednal vybavení za 100 mil. EUR, což pro srovnání odpovídá objemu zakázek za roky 2008 až 2011. Z ruské strany se prý nejedná o agitační charitu: „České firmy vyhrály v otevřených výběrových řízeních a porazily konkurenty z Ruska,“ komentuje manažer zveřejněné statistiky. Jádro pudla ale leží v technologiích, které by tuzemští výrobci mohli získat a poté dál využívat. Pokud Rosatom temelínský tendr vyhraje, předá partnerům ruské know-how a klíčovou technickou dokumentaci. Jinak to prý smysl mít nebude.
Kirill Komarov (38)
Jako zástupce generálního ředitele státní korporace Rosatom, která zahrnuje celou ruskou jadernou energetiku, má na starosti rozvoj a mezinárodní byznys. Zároveň je ředitelem dceřiného holdingu Atomenergoprom, který kontroluje většinu firem ruského průmyslu navázaného na jadernou energetiku. Rodák z dnešního Petrohradu promoval na Uralské státní akademii práva, později obhájil disertační práci na téma „státní řízení“ a dlouho působil v poradenské firmě YurKon. Později byl mimo jiné zástupcem ředitele Federální agentury pro vodní zdroje. Jaderné energetice se plně věnuje od roku 2006, stál například v čele společnosti Atomenergomaš. Náměstkem Rosatomu je necelý rok.