Kurz britské libry letos oslabil asi o 7 %, čímž eliminoval veškeré posílení, které se dostavilo v letech 2011 a 2012 kvůli krizi v eurozóně. Investory v souvislosti s tímto vývojem zajímají tři hlavní otázky: Kdy oslabování skončí? Podpoří slabší libra růst britské ekonomiky? A mohlo by oslabování libry vést dokonce ke krizi?
Za oslabováním kurzu stojí částečně fundament, tedy slabý růst britské ekonomiky a obnovení důvěry v eurozóně. Není však pochyb o tom, že zelenou mu dala i Bank of England. Pokud tedy chceme odhadnout, kam až může měna oslabit, je vhodné začít u toho, jaká oslabení by uvítala centrální banka. Domnívám se, že Mervyn King by rád, aby libra oslabila minimálně tak jako v roce 2009. Podobný názor zastává i zbytek vedení Bank of England. Kurz by tak musel oslabit o dalších 5 % (kurz $/L by dosáhl 1,41 a kurz euro/L 1,09). Tato čísla bychom neměli považovat za cíl centrální banky, ukazují ale, že se dá čekat ještě určité oslabení.
Oslabení libry v roce 2009 vrátilo konkurenceschopnost na úroveň, která byla dosažena po odchodu z ERM v roce 1992. Po něm následovalo silné oživení ekonomické aktivity a růst po několik let přesahoval 3 % ročně. Nadhodnocený kurz ale po roce 1996 napáchal významné škody na průmyslu a exporty nyní nejsou schopny rychle reagovat na oslabující kurz. Oslabení libry bude mít navíc přímý vliv na inflaci a pravděpodobně i na reálné mzdy. Výše naznačené dodatečné oslabení by mohlo zvýšit roční inflaci o 0,8 procentního bodu, což je vysoké číslo. Zdá se, že Bank of England by takový přechodný inflační šok tolerovala, protože se domnívá, že ekonomika musí dosáhnout nové rovnováhy – snížit domácí spotřebu a zvýšit exporty. Z krátkodobého hlediska jde ale spíše o špatné zprávy.
A jaké je pravděpodobnost toho, že se oslabování libry přemění v krizi? Některé z nejhorších měnových krizí, s nimiž se Británie potýkala po druhé světové válce, byly důsledkem pevného a příliš vysokého kurzu. Nejhorší krize, která přišla v roce 1976, ale nastala v prostředí flexibilního kurzu, který nadhodnocen nebyl. Takže možnost krize úplně vyloučit nemůžeme. Přišla by pravděpodobně až ve chvíli, kdy by oslabování bylo tak velké, že by centrální banka musela utáhnout politiku. Nebo by přišla krize důvěry na dluhopisovém trhu, která by odrážela nedůvěru v mix monetární a fiskální politiky. Pro zemi s vlastní centrální bankou se to ale nejeví jako příliš pravděpodobná varianta. I tak ale musíme pozorně sledovat vývoj na trhu CDS a inflační očekávání. Vysoká inflace znamená, že devalvační strategie není v případě Velké Británie tak bezpečná jako jinde.
(Zdroj: Blog Gavyna Daviese)