Dluhová krize v eurozóně omezila korupci ve státním sektoru postižených zemí jako Itálie, Španělsko a Portugalsko. Podle dnešního vydání německého deníku Die Welt to konstatuje studie berlínského institutu, kterou dostanou tento týden na stůl poslanci Evropského parlamentu. Pozitivní dopady krize se podle ní neprojevily jen v Řecku, které výzkumníci zařadili do skupiny zemí EU nejvíce náchylných ke korupci. Tam podle nich patří i ČR.
České republice studie vytýká přílišnou byrokratičnost v kombinaci s velkým množstvím prostředků, s nimiž je možné volně nakládat, což ztěžuje justiční i veřejnou finanční kontrolu. Společně s Poláky jsou na tom Češi podle ní v této skupině nejlépe a blíží se situaci na Slovensku a v Maďarsku, které autoři zařadili do vyšších z celkem čtyř skupin.
Podle zjištění výzkumného týmu z Hertie School of Governance se nedostatek peněz v důsledku krize promítl ve většině jihoevropských států do větší čistoty při zadávání veřejných zakázek. "Krize v těchto zemích zafungovala jako velká síla, neboť zdroje a příležitosti pro korupci vyschly," uvádí studie.
Důvody autoři pod vedením politoložky Aliny Mungiuové-Pippidiové vidí v politice rozpočtových úspor. "Když je příležitost rozdávat státní peníze podle svého, korupci to podporuje," tvrdí výzkumníci. Úsporná politika podle nich sehrála pozitivní roli v celé EU, neboť se zmenšily sumy, které mohli politici z vlastní vůle a často i bez ohledu na evropská pravidla o vypisování veřejných zakázek rozdávat.
Za státy nejméně náchylné ke korupci studie označuje Německo, Francii, Británii, Irsko, země Beneluxu a Skandinávie, Rakousko a Maltu. "Vyjma Malty se do první skupiny nedostal žádný z nových členů EU," upozornil berlínský institut.
Unijní nováčky většinou zařadil do poslední skupiny států nejvíce ohrožených korupcí. Mezi ty podle německých odborníků patří Česko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko a Řecko. "Řecko spojuje vysokou byrokratickou zátěž a malou transparentnost se špatnými výsledky při společenském a právním omezování korupce," konstatuje studie.
Ke zlepšení situace doporučuje dbát na striktní dodržování unijních pravidel pro veřejné soutěže a přísněji kontrolovat vlády členských zemí. V jednotlivých státech pak snižovat byrokratickou zátěž. "Existují doklady o tom, že země dosáhly snadno dobrých výsledků tak, že se zaměřily na reformu správy," tvrdí autoři a doporučují liberalizovat obchod, sjednotit schvalovací procesy a zajistit průhlednost u státních výdajů.
Rozdělení zemí EU podle ohrožení korupcí:
| A (vysoká úroveň prostředků proti korupci, málo příležitostí k ní) | Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Švédsko, Malta |
| B (vysoká úroveň prostředků proti korupci, hodně příležitostí k ní) | Estonsko, Litva, Maďarsko, Kypr |
| C (slabá úroveň prostředků proti korupci, málo příležitostí k ní) | Itálie, Španělsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko |
| D (slabá úroveň prostředků proti korupci, hodně příležitostí k ní) | Polsko, Česká republika, Lotyšsko, Bulharko, Rumunsko, Řecko |
zdroj: Hertie School of Governance