Krize prý omezila korupci v EU, ČR ale stále mezi nejhoršími

Dluhová krize v eurozóně omezila korupci ve státním sektoru postižených zemí jako Itálie, Španělsko a Portugalsko. Podle dnešního vydání německého deníku Die Welt to konstatuje studie berlínského institutu, kterou dostanou tento týden na stůl poslanci Evropského parlamentu. Pozitivní dopady krize se podle ní neprojevily jen v Řecku, které výzkumníci zařadili do skupiny zemí EU nejvíce náchylných ke korupci. Tam podle nich patří i ČR. 

České republice studie vytýká přílišnou byrokratičnost v kombinaci s velkým množstvím prostředků, s nimiž je možné volně nakládat, což ztěžuje justiční i veřejnou finanční kontrolu. Společně s Poláky jsou na tom Češi podle ní v této skupině nejlépe a blíží se situaci na Slovensku a v Maďarsku, které autoři zařadili do vyšších z celkem čtyř skupin. 

Podle zjištění výzkumného týmu z Hertie School of Governance se nedostatek peněz v důsledku krize promítl ve většině jihoevropských států do větší čistoty při zadávání veřejných zakázek. "Krize v těchto zemích zafungovala jako velká síla, neboť zdroje a příležitosti pro korupci vyschly," uvádí studie. 

Důvody autoři pod vedením politoložky Aliny Mungiuové-Pippidiové vidí v politice rozpočtových úspor. "Když je příležitost rozdávat státní peníze podle svého, korupci to podporuje," tvrdí výzkumníci. Úsporná politika podle nich sehrála pozitivní roli v celé EU, neboť se zmenšily sumy, které mohli politici z vlastní vůle a často i bez ohledu na evropská pravidla o vypisování veřejných zakázek rozdávat. 

Za státy nejméně náchylné ke korupci studie označuje Německo, Francii, Británii, Irsko, země Beneluxu a Skandinávie, Rakousko a Maltu. "Vyjma Malty se do první skupiny nedostal žádný z nových členů EU," upozornil berlínský institut. 

Unijní nováčky většinou zařadil do poslední skupiny států nejvíce ohrožených korupcí. Mezi ty podle německých odborníků patří Česko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko a Řecko. "Řecko spojuje vysokou byrokratickou zátěž a malou transparentnost se špatnými výsledky při společenském a právním omezování korupce," konstatuje studie. 

Ke zlepšení situace doporučuje dbát na striktní dodržování unijních pravidel pro veřejné soutěže a přísněji kontrolovat vlády členských zemí. V jednotlivých státech pak snižovat byrokratickou zátěž. "Existují doklady o tom, že země dosáhly snadno dobrých výsledků tak, že se zaměřily na reformu správy," tvrdí autoři a doporučují liberalizovat obchod, sjednotit schvalovací procesy a zajistit průhlednost u státních výdajů.

Rozdělení zemí EU podle ohrožení korupcí: 

zdroj: Hertie School of Governance