Aktualizováno V červenci vstoupí v platnost zákon Evropské unie, který nařizuje desítkám tisíc zahraničních hedge fondů a private-equity firmám původem mimo EU lokální domicil, tedy registrovat sídlo uvnitř Unie. O jejich přilákání do Prahy usiluje tuzemské ministerstvo financí. Znamená to prestiž finančního centra a miliardy korun do ekonomiky na spojených službách.
Nová legislativa Evropské unie, platná od července, nařizuje hedge fondům a společnostem privátního kapitálu, které chtějí působit v rámci Evropské unie, ustanovit domicil v některé ze zemí evropské sedmadvacítky. Dle dnešní reality se krok týká desítek tisíc subjektů. Odvětví je v rámci západní Evropy dominováno zejména Lucemburskem či Irskem a logicky také Londýnem. Desítky tisíc povinných registrací ale budou značné sousto a svou příležitost si nechtějí nechat ujít německý Frankfurt, který je sídlem burzy i finančních firem, ani tuzemské hlavní město Praha a obecně Česká republika.
Náměstek ministra financí Radek Urban připravil legislativu, která chce z České republiky učinit hráče v odvětví hedge fondů, což by dle něj přineslo tuzemské ekonomice stovky milionů dolarů, tedy miliardy korun ročně, uvedl v interview pro Bloomberg. „Lucembursko a Irsko velmi pravděpodobně budou mít problémy uspokojit požadavky desítek tisíc subjektů na domicil od poloviny července,“ uvedl politicky nezařazený náměstek českého MF Urban. „Chci skutečně být mezi prvními, kteří mají na stole kvalitní legislativu,“ řekl.
Devizami České republiky má být jeden z nejvyšších ratingů země mezi novými členy EU, kapitalizace bankovního sektoru jedna z nejvyšších v Evropské unii s depozity přesahujícími úvěry i potíže dosavadních obvyklých sídel typu Kypru, jehož finančním sektorem otřásla krize a země přijala finanční pomoc. Na minimu jsou i díky ratingu výnosy tuzemského vládního dluhu, například u desetiletého u 1,63 % proti 1,76 % například u Francie. 5leté CDS kontrakty na pojištění proti selhání českého vládního dluhu klesají o 3 bps na 52 bps., čímž vymezily dno od září roku 2008. Výnos na zahraničních dluhopisech ČR se splatností 2022 klesá o 7 bps. k 1,95 %, na nové rekordní minimum.
Češi jsou tradičně investičně konzervativní a většinu úspor mají v bance na depozitech. Dle dat asociace AKAT domácí i cizí fondy spravují v ČR zhruba 235 miliard korun aktiv proti více než třem bilionům korun v bankách.
Jana Michalíková z AKAT říká, že nová legislativa může otevřít cestu novým typům asset manažerů, trustů a investičních společností s variabilním kapitálem, známých jako SICAV. „Pro tento typ byznysu je potřebná stabilita a náklady na přidružené služby jsou u nás mnohem nižší, než v Londýně nebo Lucembursku,“ uvádí. „Máme dobře fungující ekonomiku, zlepšující se ratingové hodnocení, stabilní právní prostředí a ČNB je respektovaným regulátorem,“ dodává svůj pohled na pozici ČR.
Centrem byznysu v Evropské unii a světovou dvojkou je Lucembursko. Podle posledních dostupných dat tamní asociace fondů tam sídlí kolem 3850 fondů s aktivy kolem 2,5 bilionu eur.
Podle Urbana se Česká republika rozhodně nemíní vydat cestou Kypru, který se domicilem finančních firem stal v 80. letech a počátku 90. let a to zejména díky tokům z ruské a okolních ekonomik. „Zásadní rozdíl je v kvalitě bilancí bank, která je v České republice špičková,“ uvedl Urban, který před MF ČR působil v ČNB a jako investiční bankéř . „Primárním cílem nejsou peníze pod správou, ale servisní služby,“ uvedl.
Jako riziko pro odvětví v ČR jako celek jsou citovány plány znovuzvoleného stínového ministra financí za ČSSD Mládka. Ten by v případě prosazení jeho strany ve volbách chtěl uvalit zvláštní daň na velké společnosti a zrušit zákon, který umožnil odvádět část důchodových daní do privátních fondů. Za geniální pak označil krok maďarského premiéra Orbána, který rozhodl a nechal projít parlamentem v roce 2011 převzetí více než 3 bilionů forintů aktiv, spravovaných privátními penzijními fondy, zpět pod státní pilíř. Tím si pomohl se schodkem rozpočtu. Podle Mládka krok nebyl „znárodněním“ ale pouze „změnou podmínek pro převedení lidí zpět do státního pilíře“.
Podobný krok v České republice by dle Urbana byl složitější, s ohledem na to, že lidé i sami přispívají na své vlastní penzijní účty a s ohledem na insolvenční legislativu, která brání chopení se prostředků správců aktiv. „To platí pro penzijní fondy, podílové fondy i alternativní fondy,“ uvedl Urban.
(Zdroj: Bloomberg)