Evropská unie je připravena zasáhnout, pokud by předvolební boj v Bulharsku ohrozil pozici české polostátní společnosti na tamním energetickém trhu. Prezidentu Miloši Zemanovi to slíbil prezident EU Herman Van Rompuy. Podrobnosti z jednání dnes ČTK řekl ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček. Prezident podle něj věc nadnesl, protože má pocit, že se téma v balkánské zemi zpolitizovalo.
„Ujištění se nám dostalo. A dobré bylo, že Herman Van Rompuy byl na toto téma předem připraven," uvedl Kmoníček. "My bychom byli rádi, kdyby EU splnila svoji roli vrchního dohlížeče na standardy EU. Protože pan prezident má celkem oprávněný pocit,...že se to téma zpolitizovalo a stalo se prostě součástí bulharského předvolebního zápasu," uvedl Kmoníček.
Potíže v Bulharsku začaly po masových protestech Bulharů proti vysokým účtům za elektřinu. Demonstranti se dožadovali znárodnění distribučních společností v zemi, které kromě vlastní ještě další česká firma Energo-Pro a rakouská EVN. Protesty nakonec vyústily v pád pravicové vlády Bojka Borisova.
Bulharské úřady v únoru spustily proces, který by mohl vést k odebrání licence . „Hon“ na něj zahájil právě Borisov. Česká strana se proti prohlášení bulharského premiéra ohradila, protože rozhodnutí o licenci může vynést pouze nezávislý regulační úřad (DKEVR). Ten začal minulý týden veřejně projednávat možnost odebrání licence k distribuci elektřiny. Česká společnost ale opakovaně uvádí, že nijak neporušila bulharské ani evropské právní předpisy, připustila prohřešky, z nichž ale žádný dle nezakládá důvod k odnětí licence.
Manažer pro Bulharsko Petr Dokládal v úvodu jednání prohlásil, že řízení bulharského regulátora se vede na základě čistě formálních pochybení. Zároveň vyjádřil naději, že řízení bude zastaveno. Zřejmě potrvá nejméně dva měsíce.
Česko podle Kmoníčka nežádalo unii o konkrétní akci. "Nám jde o to, aby EU o problému věděla, což ví. A aby byla připravena zasáhnout v případě, že by v rámci předvolebních zápasů na bulharské straně ta problematika nějak výrazněji vybočila z regulí, které pro investice v EU jsou dány," uvedl Kmoníček.
Podle šéfa zahraniční kanceláře Hradu není "v rámci regulí EU", aby se pozice energetické firmy investující v Bulharsku stala součástí tamního předvolebního boje. "Takže v tomto směru hovoříme i tady s bulharskými diplomatickými představiteli," uzavřel Kmoníček, který donedávna pracoval v české diplomacii.
v Bulharsku čelí potížím s tamními úřady na několika otevřených frontách. Bulharská prokuratura chce po provedeném auditu v energetickém sektoru v zemi zahájit pět trestních stíhání. Dvě z nich se týkají české distribuční společnosti Bulgaria. Prokuratura chce prověřit rozdělování dividend , při němž místní ministerstvo hospodářství jako zástupce státu údajně neplnilo své pravomoci. Druhé stíhání se má týkat právě smluvních vazeb na vnější dodavatele. Trestní šetření by dle prokuratury mělo u formulovat detaily provinění a porušení zákona. Dosavadní šetření bulharské prokuratury tyto podrobnosti neobsahuje. Nadto byla v kancelářích provedena další razie, tentokrát ze strany antimonopolního úřadu KZK. Distributory podezírá, že ve shodě bránily koncovým zákazníkům ve změně dodavatele energií. KZK předem o razii informoval antimonopolní autoritu Evropské unie. Samotný v pátek 29. března podal stížnost Evropské komisi na Bulharsko kvůli nedodržování národního i evropského rámce regulace v energetice. Kritizuje způsob udělování a odebírání licencí v oblasti energetiky v zemi a „administrativní postupy, které mohou být v rozporu nejen s bulharským národním a rovněž evropským právem, ale i se Smlouvou o fungování EU“. Výstup z vyšetřování prokuratury v se měl stát podkladem pro regulátora DKEVR, který s zahájil řízení o odnětí licence v zemi.
(Zdroj: čtk, Novinite, Focus, Bloomberg)
Dění kolem licence v Bulharsku sledujte na Patria.cz:
