si pro svůj plynovod OPAL, který je nadzemním pokračováním podmořského potrubí Nord Stream na německém území, od Evropské komise nedokázal zajistit výjimku z třetího energetického balíčku EU, jenž nařizuje poskytnutí přístupu k infrastruktuře konkurenčním dodavatelům plynu. Ruský plynárenský gigant si přesto našel způsob, jak dosáhnout minimálně 70% využití kapacity plynovodu, který poté pod názvem Gazela pokračuje na českém území a vede do Bavorska.
Rozhovory mezi bruselskými úředníky a představiteli Gazpromu o zvláštním provozním režimu OPALu skončily tento týden bezvýsledně, i když ještě před pár dny byli Rusové vcelku optimističtí. Plynovod, který krom Gazpromu spoluvlastní německý podnik Wintershall (spadá pod chemický koncern BASF), tak jeho majitelé mohou využívat jen z 50 %, jak to nařizuje liberalizačně orientovaná unijní legislativa. Zbytek kapacity musí dávat k dispozici konkurenci.
Bruselu navrhl několik kompromisních variant řešení, přičemž ta nejsmířlivější počítala s aukcemi na polovinu kapacit OPALu, jež by umožnily přístup alternativním dodavatelům. Management ruského monopolního vývozce plynu počítal s tím, že jelikož krom něj k potrubí nikdo nemá přístup, nebude se aukcí účastnit žádný jiný obchodník a bude moci všechnu kapacitu vykoupit sám. Formálně by tak byly splněny požadavky unijních institucí a by si ponechal nadvládu nad potrubím.
Další jednání v Bruselu je naplánováno na 24. června, avšak zdroje deníku Kommersant tvrdí, že pravděpodobnost dosažení dohody je v nejbližší době malá. Výkonný ředitel Wintershallu Rainer Seele v dubnu prohlásil, že řešení musí být nalezeno do října, než začne nový fiskální rok a topná sezóna. V opačném případě prý bude společnost žádat o kompenzaci škod, přičemž nevylučuje, že se obrátí na soud.
Plynovod OPAL, s kapacitou 35 mld. m3 plynu ročně, vede z německého Greifswaldu, kde navazuje na ústí podmořského plynovodu Nord Stream, vydává se přímo na jih a ústí u obce Brandov na českém území. Dokončen byl s náklady ve výši 1 mld. EUR v roce 2011, stejně jako první větev Nord Streamu, která dopravuje ruský plyn po dně Baltského moře přímo do Německa.
Na OPAL v Česku navazuje plynovod Gazela, dokončený letos na jaře. Investice do 166 km dlouhého potrubí si vyžádala celkem 10 miliard korun. Vlastníkem je společnost NET4GAS, již v březnu od německé energetiky odkoupilo konsorcium a Borealis Infrastructure za 41 mld. Kč. Peníze vložené do projektu by se měly vrátit do deseti let, předpokládaná životnost Gazely j nejméně 70 let. Potrubí vede od obce Brandov v Ústeckém kraji až na Tachovsko, kde opouští naše území u Rozvadova a dál směruje plyn do jižního Německa. Potrubím by ročně mohlo protéct přes 30 mld. m3 plynu, což je víc než trojnásobek roční spotřeby ČR, resp. třetina roční spotřeby plynu v SRN.
má s evropskými energetikami uzavřeny kontrakty na dodávky, které počítají s plným využitím OPALu, avšak už tři roky se marně pokouší dostat se ze svěrací kazajky třetího energetického balíčku, který byl schválen v roce 2009. Legislativa se snaží omezit moc vertikálně integrovaných energetických šampionů, kteří kontrolují těžbu, přepravu i distribuci plynu či elektřiny. Společnosti mají povinnost poskytnout rovný přístup ke své infrastruktuře dalším dodavatelům, což má zvyšovat konkurenční tlak na trhu a tlačit ceny níž.
Při rozhovorech o režimu OPALu jde oběma stranám o hodně. Výsledek jednání totiž s velkou pravděpodobností poslouží jako precedens pro pozemní část plánovaného plynovodu South Stream, který přivede ruský plyn po dně Černého moře do Bulharska a poté přes Srbsko a Maďarsko dál do střední Evropy.
Ve skutečnosti již nyní využívá OPAL z více než 50 %. Na konci března, v souvislosti s testováním provozu nově postavené druhé větve Nord Streamu, společnost od německého regulátora získala povolení k využití kapacit OPALu na 90 %. Kvůli dlouhé a chladné zimě, která se podepsala na zvýšené poptávce po plynu, pak bylo povolení prodlouženo. Začátkem duba dostal příkaz snížit objem využití na polovinu kapacity, na což podle managementu reagoval redukcí počtu tranzitních objednávek. Podle údajů East European Gas Analysis (EEGA), které se opírají o statistiky německého a českého operátora plynovodní soustavy, však využití OPALu u jeho začátku v Greifswaldu až dosud převyšovalo 70 %. Šéf EEGA Michail Korčemkin se domnívá, že část plynu jdoucího přes OPAL může prodávat hned v Greifswaldu, takže za tranzit zodpovídají noví vlastníci suroviny. Normy EU tak porušovány nejsou.
(Zdroje: Kommersant, RIA Novosti, Eurasia Daily Monitor)