Peking může dosáhnout libovolného ekonomického růstu díky nevysychajícím penězovodům pumpujícím kapitál skrze úvěry, ale cena bude vysoká. Nevěřte proto tomu, co vám Číňani říkají, a zařiďte se podle svého. Doporučují to dva významní medvědi mezi investičními guru - Jim Chanos a Marc Faber.
„Pokud dovolíte, aby objem nově poskytovaných úvěrů rostl až do výše 30 až 40 procent hrubého domácího produktu ročně, není obtížné plnit vládní prognózu,“ vysvětlil včera Jim Chanos, zakladatel investiční společnosti Kynikos Associates, na konferenci Bloomberg Markets 50 Summit v New Yorku.
Jeho slova tak staví na hlavu nedávní pozitivní čínská data ukazující na nečekané srpnové vzedmutí maloobchodních tržeb a průmyslové výroby. Je totiž zároveň pravda, že mimo to došlo také téměř ke zdvojnásobení nově poskytnutých úvěrů.
Čínský premiér Li Kche-čchiang tak podle Jima Chanose navzdory hovorům o prosazování reforem směřujících k udržitelnějšímu růstu čínské ekonomiky nadále zůstává ochotný riskovat stabilitu čínského finančního systému kvůli plnění vytyčených ekonomických cílů. Stálý růst objemu poskytovaných úvěrů tak podle Chanose do pěti let do Číny přinese „úvěrovou událost“ – dlužníci nebudou schopni splatit své závazky vůči věřitelům.
Žádných 7,5 %, ale 4 % nebo -4 %
Čínská ekonomika za loňský rok vzrostla o 7,7 procenta a pro letošní rok si stanovila za cíl 7,5% tempo růstu. Podle posledních sebevědomých slov z Pekingu nebude mít Čína problém splnit ani letošní cíl. Marc Faber ale také nevěří, že tu nejde jen o hru s čísly.
„Řekl jsem jednomu ekonomovi, že si myslím, že Čína roste tempem 4 procenta za rok a on se mě zeptal, jestli myslím mínus 4 procenta…,“ vyprávěl včera známý investor v rozhovoru pro CNBC.
Dodal, že si sice nemyslí, že Čína v reálu opravdu klesá o 4 procenta ročně, ale přes sedm procent to podle něho také není. „Musíme upravit hodně ekonomických statistik o úvěry, které byly natlačeny do systému, ale nejsou udržitelné v dlouhodobém horizontu,“ uvedl Marc Faber.
Správnější údaje o faktickém vývoj druhé největší ekonomiky světa je proto prý nutné hledat jinde než v Pekingu. „Musíte se dívat na jiné ukazatele, které jsou spolehlivější, jako jsou například data o vývoji exportu z Tchaj-wanu nebo Jižní Koreje,“ radí Marc Faber.
Kam utéct?
Ať už půjde Čína cestou omezení poskytování úvěrů nebo nechá situaci ve finančním systému dále se vyvíjet rizikovým směrem, může to mít dopad na celou globální ekonomiku. Na Číně je exportně závislých hodně menších zemí a ekonomika je největším konzumentem komodit na světě.
Nejvýznamnější vliv je u vstupů pro ocelárny (ruda, koksovatelné uhlí) a elektrárny (termální uhlí). U železné rudy Čína spotřebovává zhruba 60 procent dodávek přepravovaných po moři, druhé je Japonsko se zhruba 20% podílem.
Jim Chanos proto radí vyhnout se akciím z těžebního sektoru, které čeká „obtížná situace“. Opakuje tak de facto svůj postoj artikulovaný již dříve v letošním roce. „Vyhnete se čemukoliv, co má cokoliv společného s čínským realitním trhem – oceli, cementu, železné rudě,“ uvedl známý investor již na konci března a dodal, že sám tyto pozice už nějakou chvíli uzavřené má.
Z akciového pohledu by se ale v zemi stále daly nalézt zajímavé investiční příležitosti, tvrdí to alespoň Jim O’Neill, bývalý hlavní ekonom investiční banky (162,97 USD, -1,38%). Hledat je podle něho třeba ve spotřebitelském sektoru, kterému prý v současnosti pomáhají a budou nadále pomáhat postupně prosazované reformy čínské vlády.
Medvědí kůži tváří v tvář současným světovým akciovým trhům naopak rozhodně nesvléká Marc Faber, podle kterého je nyní hlavní americký akciový index S&P 500 „relativně vysoko“. Jednu výjimku však přece vidí: „Domnívám se, že zlato a především akcie ze sektoru těžby zlata je poměrně levné. V dlouhodobém horizontu tu máme obrovský býčí trh na zlatě.“ Radí sledovat žlutý kov z vyšší perspektivy. „Mezi roky 1999 a 2011 jsme se dostali na vrchol na 1921 dolarech a propadli na 1 180 dolarů, nyní jsme zpět mírně nad 1300 dolary,“ shrnuje Faber.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, China Times)