Aktualizováno stupňuje tlak na svého majoritního akcionáře, kterým je český stát, aby se formou garancí účastnil projektu za stovky miliard korun. Zatímco dříve energetický gigant naznačoval možnost zapojení finančního partnera nebo jiného zdroje financování, nyní napíná všechny síly směrem k vládě. Šéf strategie v rozhovoru pro agenturu Bloomberg dokonce označil realizaci projektu bez zapojení státu za „nemožnou“.
„Bez státních garancí stavět nebudeme. To je prostě nemožné,“ řekl Pavel Cyrani v dnes publikovaném rozhovoru pro Bloomberg. Firma podle něho nyní aktuálně čeká na výsledek jednání politických stran o vytvoření vládní koalice.
Nová česká vláda by totiž příští rok měla schválit novou energetickou koncepci. „Bez této strategické koncepce, společnost nemůže udělat jakékoliv dalekosáhlé rozhodnutí,“ prohlásil šéf strategie pro agenturu Bloomberg.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu v demisi Pavel Šolc označil produkci elektřiny z jaderných zdrojů za klíčovou pro snižování emisí a omezení energetické závislosti na Rusku s tím, jak se budou ztenčovat výrobní kapacity uhelných elektráren. Cyrani doplnil, že jaderná energie podle společnosti ČEZ zůstane v tomto desetiletí jedním z nejlevnějších zdrojů elektřiny a je tak „nejlepším řešením“ pro řešení nedostatků energetických zdrojů v budoucnosti.
v srpnu u příležitosti zveřejnění pololetních výsledků potvrdil, že dříve plánované termíny dokončení tendru na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín splněny nebudou. Předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš následně (opakovaně) uvedl, že rozhodnutí o Temelínu bude posunuto o rok, nebo dva s tím, že klíčová bude otázka jistoty ziskovosti.
Pro finální schválení projektu potřebuje dokončenou státní energetickou koncepcí České republiky, která je již rozpracována 4 roky, a zajištění základních podmínek návratnosti investice. „Nízká cena elektřiny, která je také odrazem nízkých cen povolenek, komplikuje rozhodnutí o výstavbě dvou nových bloků Jaderné elektrárny Temelín. Proto jsme rozhodnutí o tomto projektu byli nuceni spojit s ustanovením takového legislativního rámce, který by zajistil alespoň návratnost investice,“ uvedl v zářijovém rozhovoru pro Patria.cz Martin Novák, místopředseda představenstva a ředitel divize finance.
Podle srpnových slov Daniela Beneše nové analýzy ukazují, že není úplně jisté, zda spotřeba elektřiny v České republice poroste takovým tempem, jaké koncepce předpokládá. "To může mít samozřejmě dopad na to, jestli bude elektřina z Temelína potřeba v roce 2025 nebo 2027 nebo až někdy kolem roku 2030," uvedl generální ředitel . Beneš následně v rozhovoru pro HN uvedla, že rozdíl každých 10 EUR mezi tržní a garantovanou cenou, o které s vládou jedná, by pro zákazníky znamenal zhruba 5 miliard korun navíc.
Rentabilita dostavby Temelína
Významný projekt dostavby Temelína má v řadách ekonomů jak své zástupce, hovořící například o potřebném pozitivním impulzu pro ekonomiku, také i odpůrce. Do druhého táboru se řadí Georgi Vukov, analytik společnosti Candole Partners se sídlem v Praze. Ten v analýze z minulého měsíce naznačil možné významné negativní ekonomické důsledky projektu.
V případě cenových garancí ze strany českého státu, což je zatím zřejmě nejpravděpodobnější možnost případných záruk, by podle Vukova došlo k poškození ekonomického klimatu v zemi. „Této schéma (cenových garancí) by zničilo hodnotu v rámci státem spoluvlastněné společnosti ČEZ a zničení fondů v objemu 4,5 miliard eur by dolehlo na daňové poplatníky,“ říká shrnutí 28stránkové analýzy Candole Partners.
Státní podpora vyplácená společnosti ČEZ formou cenových garancí dostavby Temelína by totiž podle autora analýzy citelně převážila dividendy a daně, které státní pokladna od firmy získá. „V případě, že by podpora byla stanovena na 108 EUR/MWh (v cenách roku 2013) po dobu 35 let, přiblížila by se celková roční platba spotřebitelů asi jedné miliardě eur (asi 0,67 % HDP roku 2012),“ vypočítává Georgi Vukov. Dostavbu Temelína tak autor analýzy považuje za ekonomicky nepravděpodobnou.
(Zdroj: Bloomberg, HN, ČTK)