Nabídka lanthanoidů a aktinoidů, které nachází uplatnění ve vyspělých technologiích, by mohla být po dvou letech znovu omezena. Naznačila to Čína, která produkuje drtivou většinu velmi vzácných kovů a která navzdory tlaku průmyslových zemí vývoz jejich vývoz přísně kontroluje.
V posledních letech sice čínský podíl na globální produkci 17 lanthanoidů a aktinoidů klesl z 95 % na 80 %, jelikož se ostatní země snaží navyšovat vlastní produkci skrz těžbu i recyklaci, i tak ale může Peking s pomocí systému kvót stále diktovat podmínky. Kvůli slabé poptávce nicméně kvóty v uplynulých dvou letech nebyly naplněny.
Minulý pátek čínské ministerstvo obchodu stanovilo kvótu pro první pololetí příštího roku na 15 110 metrických tun, což představuje 2,5% meziroční pokles. První údaj zpravidla určuje trend pro zbytek roku. Kolem července bývá zveřejněna druhá kvóta. Pokud by i ta byla v souladu s předchozí kvótou, jednalo by se o první redukci od roku 2012, kdy Čína změnila kurz utahování exportu, nabraný v roce 2005.
Prvky jako praseodym, cer, lanthan, ytrium nebo třeba neodym se na Zemi objevují v malém množství a, co je důležitější, jsou nepostradatelné při výrobě high-end technologických produktů. V plochých obrazovkách (ytrium), při leštění skla (cer), rafinaci ropy (lanthan), výrobě extra silných magnetů (neodym), ale i v raketách, harddiscích, větrných elektrárnách – všude tam najdou tyto kovy uplatnění jako přísady v miniaturním množství.
Jejich mírnou vadou na kráse je způsob těžby. S železnou pravidelností je totiž doprovází uran a jiné nebezpečné látky. Země, kde starosti o otrávenou podzemní vodu a zmutovaný dobytek nehrají tak velkou roli, proto mají při produkci kovů značnou konkurenční výhodu. V roce 2002 byl v Kalifornii právě kvůli obavám z dopadů na životní prostředí zavřen největší důl na světě Mountain Pass. Od té doby drtivou většinu lanthanoidů a aktinoidů dodává Čína.
Američané, kteří na importu z Číny závisí například ve výrobě navigačních systémů do vojenských lodí, se rozhodli kalifornský důl, vlastněný společností Molycorp, zvonu zprovoznit. Molycorp by také měla brzy dokončit provoz na rafinaci těžených komodit. Krom toho začala lanthanoidy a aktinoidy v Malajsii těžit konkurenční australská společnost Lynas. Další produkce by se mohla rozjet v jihoafrickém Steenkampskraalu pod společnosstí Great Western Minerals.
Redukce čínských kvót jdou proti rozhodnutí panelu Světové obchodní organizace (WTO), který se v říjnu ve sporu postavil na stranu stěžovatelů na chování Pekingu. Ten se proti rozhodnutí odvolal a v případě neúspěchu hodlá produkci a její vývoz regulovat jinými mechanismy.
Čínští představitelé svoji preferenci pro přísnou regulaci zdůvodňují vysokým rizikem znečištění v odvětví. Peking bude zřejmě opět usilovat o konsolidaci těžby lanthanoidů a aktinoidů s cílem omezit nelegální praktiky a široce rozšířené pašeráctví. V plánu je vytvoření jednoho státního gigantu, který by konsolidační snahu vedl. Čínská jednička v odvětví Inner Mongolia Baotou Steel Rare-Earth Group chystá platformu pro fyzické obchodování s kovy, což by mělo zvýšit transparentnost trhu.
V roce 2010 Čína znepokojila odběratele 40% redukcí kvót. Následovalo období dramatického růstu cen, které vyvrcholilo v roce 2011. Po naběhnutí do provozu alternativních produkčních center a poklesu poptávky začaly ceny klesat. Oxid ceru se letos prodává o 70 % levněji než loni. Oxid lanthanu je k mání po 6 USD za kilogram, přičemž na vrcholu dosahovala cena 104 USD za kilogram.
Dnes už kvóty tak významnou roli nehrají. Vývoz lanthanoidů a aktinoidů sice v prvních 10 měsících roku vzrostl meziročně o 56 %, ale stále nenaplnil ani 60 % letošní kvóty. Loni exportéři kvótu využili jen z poloviny.
(Zdroje: WSJ, FT, Mining.com)