Finanční krize z roku 2008, která se posléze rozšířila na krizi ekonomickou, silně zasáhla globální ekonomický výkon a vedla k poklesu světového HDP. Propad v mezinárodním obchodu však byl dvojnásobně velký. Je možné tento kolaps v mezinárodní výměně zboží a služeb vysvětlit nejistotou a obavami, které vyvolala finanční krize? Podle posledních průzkumů se ukazuje, že nejistota by mohla být klíčem k pochopení masivního, globálního zamrznutí mezinárodního obchodu – tzv. velké obchodní krize.
Nejistota a obavy o budoucnost motivují firmy k odkládání investic, omezují nové objednávky, brzdí najímání zaměstnanců a v důsledku působí na pokles (nejen mezinárodního) obchodu. Od vypuknutí krize v roce 2008 se snížila světová průmyslová produkce o 12 %, mezinárodní obchod se však propadl o více než 20 %. Jednalo se navíc o synchronizovaný propad, který zasáhl ve stejnou dobu a ve stejné vysoké intenzitě všechny (rozvinuté i rozvíjející se) trhy. Standardní ekonomické modely nedokáží tento propad dobře vysvětlit, protože ve sledovaném období se nezvyšovaly ani cla, ani mimocelní sazby a náklady na přepravu téměř u všech druhů transportu klesaly. Přesto světová ekonomika zažila strmý a koordinovaný propad v objemu obchodovaného zboží - velkou obchodní krizi.
Vysvětlení výkyvů v mezinárodním obchodě může nabídnout index nejistoty, který je odvozen z volatility amerických akcií.
V obdobích zvýšené nejistoty firmy a investoři zastávají vyčkávací strategii a čekají na další vývoj. V těchto časech klesají investice, je pozastaveno (nebo klesá) nabírání nových zaměstnanců, zvyšují se úspory a průvodním jevem je (začínající) recese. Kontrakce se navíc projevují výrazněji v mezinárodním obchodě, který je více volatilní a citlivý na tržní nejistotu.
Na základě níže uvedeného grafu, ve kterém byla sledována reakce průmyslové produkce a reálných importů na ekonomické události roku 2008, se jeví zdůvodnění příčin velké obchodní krize a vysvětlení jejího průběhu přes kanál nejistoty jako velmi přesvědčivé. Reálné a modelově simulované trajektorie jsou si silně podobné a propad v mezinárodním obchodu by tedy mohl být velmi dobře vysvětlen změnami v (očekávané) nejistotě.
Běžně používaným indexem, kterým se na akciových trzích měří nejistota je tzv. VIX index, někdy přezdívaný jako „index strachu.“ Jedná se o měřítko volatility ceny opcí na americký index S&P 500. Vývoj VIX indexu zachycuje následující graf (časové rozmezí 1994 - 2014), na kterém je jasně patrný nárůst nejistoty a obav vyvolaný krachem investiční banky Lehman Brothers z roku 2008.
Když se podíváme na aktuální hodnoty indexu VIX (poslední měsíc), tak pozorujeme narůstání „strachu a nejistoty“ v souvislosti s ukrajinskou krizí. Objevují se proto hlasy, že situace na Ukrajině, nejistota ohledně budoucího postupu Ruska a očekáváné zpřísnění sankcí ze strany EU a USA může vést k opětovnému posilování nejistoty (a růstu VIX indexu). To by dle výše uvedeného mohlo způsobit zamrzání mezinárodního obchodu s možnými dopady na ekonomický růst. Závislost Západu na ruských surovinách je dobře známá a omezení obchodní spolupráce by mohlo mít závažné (nejen ekonomické) konsekvence.
Kromě tradičních ukazatelů mezinárodního obchodu se proto vyplatí sledovat i měřítka zaměřená na mapování nejistoty a rizika na trzích. Mohou nám přinést užitečné informace (predikovat?) propady v mezinárodní výměně zboží a služeb.
(Zdroj: VOX, Bloomberg)