Zástupci USA, EU, Ruska a Ukrajiny vyzvali, aby všechny nelegálně ozbrojené skupiny na Ukrajině složily zbraně, aby se budovy obsazené ozbrojenci vrátily svým původním vlastníkům a aby skončila okupace nejrůznějších prostranství. Vyzvali rovněž k vyhlášení amnestie pro všechny účastníky protestních akcí s výjimkou těch, kteří mají na svědomí závažné trestné činy. To jsou některé ze závěrů včerejší schůzky ke konfliktu na Ukrajině.
Ruské akcie, které dnes jako jedny z mála obchodují, po schůzce výrazně oživily, indexy MICEX a RTS v úvodu připisovaly zisky v blízkosti 3 %. Aktuálně MICEX +2,3 % a RTS +2,8 %. Vzhůru zamířily akcie z širokého spektra oborů. Akcie plynárenské společnosti Gazprom například posílily o skoro tři procenta a akcie banky Sberbank o dvě procenta.
Účastníci ženevské schůzky o Ukrajině se shodli na nezbytnosti mírového řešení ukrajinské krize. Na závěrečné tiskové konferenci to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Shoda podle něj panovala i v tom, že klíčovou roli musí sehrát sami Ukrajinci. USA i EU chtějí podle Lavrova s Ruskem o Ukrajině dále jednat. Ministr zahraničí USA John Kerry po jednání řekl, že očekává splnění ruských závazků, v opačném případě bude Moskva čelit dalším sankcím.
Na čtyřstranná jednání do Švýcarska přijeli šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová a ministři zahraničí Ruska, USA a Ukrajiny Lavrov, John Kerry a Andrij Deščycja.
Kerry označil výsledek jednání za "dobrou práci", upozornil ale, že slova na papírech se musí stát skutečností. Dodal, že Lavrovovi jasně řekl, že v případě nedodržení ruských závazků nebudou mít Spojené státy jinou možnost než na Moskvu uvalit další sankce.
Lavrov na tiskové konferenci řekl, že účastníci schůzky vyzvali, aby všechny nelegálně ozbrojené skupiny na Ukrajině složily zbraně, aby se budovy obsazené ozbrojenci vrátily svým původním vlastníkům a aby skončila okupace nejrůznějších prostranství. Vyzvali rovněž k vyhlášení amnestie pro všechny účastníky protestních akcí s výjimkou těch, kteří mají na svědomí závažné trestné činy. Lavrov zdůraznil, že výzva k odevzdání zbraní a ukončení okupačních akcí se týká obou stran konfliktu, tedy proruských separatistů i pravicových radikálů podporujících vládu v Kyjevě. Zbraněmi mohou disponovat jen vojáci a policisté, dodal.
Lavrov také řekl, že hlavní role ve zprostředkovatelském úsilí na Ukrajině by se měla ujmout Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Předpokládá přitom rozšíření její současné mise, která na Ukrajině již působí.
Kerry také řekl, že Deščycja na konferenci představil plány ukrajinské vlády na ústavní reformy, které mají poskytnout regionům větší pravomoci na úkor centrální vlády. Deščycja podle Kerryho opakovaně ujistil, že reformní proces bude transparentní a že Kyjev stojí o široký národní dialog.
Mezi tématy ženevské schůzky byl i jihoukrajinský Krym, který Moskva v březnu začlenila do Ruské federeace. Kerry na tiskové konferenci řekl, že názory Západu a Ruska jsou v této věci nadále zcela odlišné a že Lavrovovi opět sdělil, že Washington považuje anexi autonomního poloostrova za nelegální, neboť odporuje ukrajinské ústavě i mezinárodnímu právu.
Ukrajinská vláda chce do letošního října provést reformu ústavy a decentralizovat státní správu, vyvěsila vláda následně po schůzce usnesení na webových stránkách vlády. Na veřejné diskusi o formách decentralizace se mají podílet orgány místních samospráv, společenské organizace a podnikatelské svazy. Koordinovat ústavní reformu má ministerstvo pro místní rozvoj.
Základy reformy místní samosprávy schválila ukrajinská vláda už počátkem dubna. Pravomoci ukrajinských oblastí a okresů se mají rozšířit, gubernátoři by napříště neměli být jmenováni z centra, ale rozhodovat by o nich měli při komunálních volbách voliči. Centrální státní orgány mají mít jen kontrolní funkci.
Reforma má proběhnout ve dvou etapách. Letos mají poslanci parlamentu vypracovat a schválit její legislativní základy, příští rok by už podle nich měly být uspořádány komunální volby.
Ukrajinské úřady včera sdělily ruské letecké společnosti Aeroflot, že do země nevpustí ruské muže ve věku od 16 do 60 let. Přicestovat budou moci jen v určitých případech. Kyjev následně upřesnil, že opatření platí ode dneška a jeho součástí budou přísnější kontroly na všech hranicích, nejen na letištích. Moskva žádá od Kyjeva vysvětlení a hrozí odvetou. Druhou kategorií cestujících, kterých se zákaz týká, jsou ukrajinští muži ve věku 16 až 60 let, kteří "jsou registrovaní na území autonomní republiky Krym a ve městě Sevastopol". Z Krymu nově nebudou moci cestovat ani ukrajinské ženy ve věku 20 až 35 let. Ve svšech případech existují určité výjimky.
Česká republika nabídla čtyři gripeny a 300 vojáků k zesílení ochrany zemí Severoatlantické aliance (NATO) kvůli ukrajinské krizi, uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Okamžité posílení obrany aliančních zemí oznámil ve středu v Bruselu generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Slíbil například více letadel při hlídkování v Pobaltí a lodě v Baltickém moři, východním Středomoří i jinde podle potřeby.
V průběhu noci a dneška se na samotném východě Ukrajiny žádné uvolnění napětí neprojevuje. Proruští radikálové ovládají administrativní objekty ve víc než deseti městech. Přestože závěrečný dokument ze čtvrteční ženevské konference o Ukrajině hovoří o nezbytnosti mírového řešení krize a vyklizení okupovaných budov, agresivně naladěné skupiny ozbrojenců se svých pozic nevzdávají. Postupuje i ukrajinská armáda.
Noc narušil ozbrojený incident nedaleko Kramatorska na severu Doněcké oblasti. Ukrajinské jednotky se tam pokusily zlikvidovat kontrolní silniční post povstalců, aby zajistily průjezd vojenské techniky na nedaleký Slavjansk. Z místa bojů se podle agentury Unian ozývaly výstřely a výbuchy granátů, nad Kramatorskem kroužily bojové vrtulníky. Incident si údajně vyžádal jednu oběť. V samotném Slavjansku, který je už týden pod kontrolou separatistů, rezignovala na funkci starostky Nelja Štepová. Politička, která se v minulých dnech několikrát vyslovila pro zachování územní celistvosti země, podle televize Espreso beze stopy zmizela a pokusy spojit se s ní telefonicky jsou neúspěšné. Štepová údajně opustila radnici po rozhovoru s Vjačeslavem Ponomarjovem, vůdcem proruských vzbouřenců, který se označuje za "lidového starostu" Slavjanska.
Na anektovaný poloostrov Krym podle agentury Unian ve čtvrtek ruská letadla dopravila ozbrojence bez hodnostního označení, kteří mají být nasazeni k vyvolávání nepokojů na východě Ukrajiny. Příštím terčem se údajně stane Záporožská oblast. Ozbrojenci prý dostali k dispozici autobusy se záporožskou poznávací značkou a vyrazili na sever. Záporožská oblast leží na jihovýchodě Ukrajiny a její hranice jsou od Krymu vzdáleny jen asi sto kilometrů.
Vývoj dění na Ukrajině sledujte průběžně zde: