Německo je často považováno za model ekonomického úspěchu. Jaký základ ale takový pohled má? Jaké jsou skryté slabosti a rizika, kterým tato ekonomika čelí? Německo si v současnosti skutečně vede výjimečně dobře, a platí to zejména ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Jeho růstový výhled je poměrně dobrý, firmy vykazují vysoké zisky, země nedosahuje fiskálních deficitů a těší se rychlému růstu exportů a vnějšímu přebytku. Porovnání se zbytkem eurozóny dobře vystihuje vývoj nezaměstnanosti. Zatímco v Německu dlouhodobě klesá na velmi nízké hodnoty, ve zbytku měnové unie nezaměstnanost roste a nyní dosahuje úrovně kolem 14 %.
Jak je na tom Německo s příjmovou nerovností? Ta v této zemi sice roste, ale stále se neliší od situace ve zbytku eurozóny. Problémem ovšem může být stárnutí populace, ke kterému dochází i přes silnou imigraci. Tento vývoj musíme brát v úvahu při odhadech potenciálního růstu německé ekonomiky, který bude velmi nízký (asi 0,4 % ročně). A projeví se i na trajektorii veřejného dluhu. Jeho výše by v přepočtu na zaměstnance neměla v ideálním případě růst. V tuto chvíli skutečně došlo ke stabilizaci tohoto měřítka zadlužení.
Je dobře známo, že německá výhoda nespočívá v pronikání do oblasti nových technologií, ale v sofistikovanosti výrobního procesu. Mohlo by dojít k tomu, že tuto pozici naruší nová konkurence? Je patrné, že v oblasti dopravních prostředků a kapitálového zboží, kde je Německo velmi silné, se do popředí posouvají země jako Čína, Jižní Korea a region střední Evropy. Německo také sází na chemický průmysl, kde ho zase ohrožují Spojené státy. Ty se těší klesajícím nákladům na energie a tento konkurenční tlak se už nyní projevuje na poklesu zaměstnanosti v německém chemickém průmyslu. I Německo tedy má své slabé stránky. Mezi ty hlavní patří nízký potenciální růst, ztráty tržního podílu a také slabý růst produktivity a technologického pokroku, ke kterému dochází i přes vysoké výdaje na výzkum a vývoj.
Zdroj: Natixis