V červnu se Británie stala vůbec první nemuslimskou zemí, kde došlo k vydání sukuk-u, islámského ekvivalentu dluhopisu (samotné slovo je množné číslo slova sakk, které znamená kontrakt nebo listina).
Hongkongská instituce vydala podobný instrument v září a vláda Lucemburska a Jižní Afriky bude pokračovat později tento rok. Minulý měsíc vydala islámský dluhopis a předtím před koncem roku 2013 také Bank of Tokyo-Mitsubishi. A , původem francouzská banka, pravděpodobně udělá to samé velmi brzy. Všechny tyto instituce zajímá jen jedno – jak proniknout na islámský finanční trh čítající 2 triliony dolarů. Ale co je islámský trh nebo islámské financování? Co vyvolalo zájem nemuslimských zemí a společností?
Všeobecně se dá říci, že islámské finanční produkty se musí navíc od těch ostatních vyrovnat se systémem muslimských zákonů a regulí známých jako sharia. Muslimové považují např. vepřové, alkohol, hazard a pornografii za haram. Islámské investice musí zůstat čisté od těchto věcí, které jsou haram. Korán také vehementně zakazuje lichvu. Debata, co přesně je a není lichva je dalekosáhlá (a vedla k růstu separátního sektoru tzv. sharia-compliance poradců – náboženských učenců, kteří ohodnocují akceptovatelnost finančních produktů a inovací). Ale v praxi to vedlo u většiny islámských finančních produktů k tomu, že se vyhýbají platbě nebo počítání úroků. Tedy sukuk a islámské hypotéky musí být strukturovány jiným způsobem než ty konvenční. Namísto přijímání úrokových plateb za půjčené peníze, podobně jako v klasickém dluhopisu, sukuk opravňuje vlastníka k částečnému vlastnictví aktiva; ten pak dostává příjem jak ze zisku generovaného aktivem tak i třeba z pronájmu. V islámské hypotéce banka koupí dům za tržní cenu pro klienta a ten si ho může postupně koupit od banky formou splátek za předem smluvenou cenu, která je vyšší než tržní cena. To je nazýváno murabahah. Nebo může platit měsíční nájemné navýšené o část původní ceny domu, dokud nevlastní kompletně celý dům (to je označováno jako ijara).
Islámský finanční systém také jinak pojímá riziko; spekulace, neboli maysir (stejné slovo je používáno pro hazard) a nejistota (gharar) jsou také považovány za haram. Tato pravidla vedou k eliminaci derivátů, opcí a futures kontraktů, tedy všech které obsahují velké množství spekulování o budoucích událostech (tato pravidla pomohla islámským bankám nejvíce, když zbytek světa se prohýbal pod vlnami nestability na finančních trzích, islámské banky z celého trhu vybruslily v lepší kondici než ostatní, ale jejich silná expozice k nemovitostem jim také uštědřila pěkný políček). Islámský finanční svět má zamlžený pohled na operace, které nejsou založené na hmotných aktivech. Islámské principy sdílení rizika vylučují naše konvenční pojištění ze hry, protože bývá nabízeno společnostmi spíše ku prospěchu akcionářů nikoliv pojištěných. V islámském pojištění (takaful) se neplatí klasické pojistné pojišťovně, ale pojištěný přispívá do sdíleného fondu, který řídí manažer, a firma dostane jakýkoliv zisk plynoucí z fondu.
Tyto nástroje se možná zdají podivné, ale například v Británii jsou čím dál tím víc populární. Britský sukuk přilákal více než 2,3 mld. GBP v objednávkách. Hongkongská miliardová emise přilákala více jak 4,7 mld. USD v objednávkách. Skoro 2/3 pocházely z muslimského světa. Ať už si myslíte, že investoři hodily svoje peníze do sukuk-u jen tak nebo proto, aby se cítili multikulturně – udělali to, protože přináší výnos 2,005 % v dolarech denominovaném produktu. Jinými slovy do produktu, kde výnos je o 23 bazických bodů výše nad pětiletým americkým dluhopisem.
Sekundární trh je fakticky dost malý, investoři většinou koupí a drží islámské finanční produkty místo toho, aby je obchodovali sem a tam. Ať už máte slabost pro nové věci nebo ne. Islámské finanční trhy – zvláště sukuk, rostou průměrně za rok 35 % od roku 2002 do roku 2012. A to nelze přehlížet ať už je vaše vyznání jakékoliv. Začaly tak být atraktivní nejen pro nábožensky založené investory, ale pro všechny investory, kteří mají rádi investice do průzračně jasných produktů.
Zdroj: The Economist