Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Víkendář: Mnichovská dohoda a dnešní geopolitická realita

Víkendář: Mnichovská dohoda a dnešní geopolitická realita

17.05.2015 8:00
Autor: Redakce, Patria.cz

Slavíme 70. výročí konce druhé světové války. Ten nepřinesl globální mír, ale spíše novou konstelaci světových velmocí a novou rovnováhu mezi nimi. Velké evropské říše padly, byly nahrazeny Spojenými státy a Sovětským svazem. Geopolitika, technologie a válka zůstaly dál úzce propojeny. Pro Spojené státy začala druhá světová válka šokem jménem Pearl Harbor. Pro Sovětský svaz to byl šok ve formě invaze z června 1941. A pro třetí tehdejší mocnost, Velkou Británii, bylo šokem zejména to, jak rychle padla Francie.

Pearl Harbor

Mezi americkými politiky panovala široká shoda na tom, že dojde k válce s Japonskem. Něco tušila i veřejnost. Nikdo ale nečekal útok na Pearl Harbor. Ani veřejnost, ani politici nemohli uvěřit tomu, jakou silou Japonsko disponuje. K tomu se přidal šok z Velké deprese. Obojí vyústilo v posun v celkovém smýšlení Američanů. Ti byli do té doby hlubokými optimisty, po těchto událostech ale vznikl dojem, že bezpečí a prosperita byly jen iluzí, za kterou číhá hrozba. Začaly panovat obavy, že se vše může rychle změnit k horšímu.

Pearl Harbor ovlivnil i americkou obrannou politiku. Ta začala být budována na principu: „Nepřítele lze identifikovat, místo a čas jeho útoku ale ne.“ Začalo se předpokládat, že válka může přijít v každém okamžiku a pokud se poleví v bdělosti, nastane druhý Pearl Harbor. Tento přístup spolu s nedůvěrou v Sovětský svaz definoval pro Američany celou studenou válku.

Američané zkoumali vývoj, který je nakonec zatáhl do druhé světové války. Dospěli k názoru, že na počátku všeho stála Mnichovská dohoda, která umožnila nacistům zabrat část Československa. Z toho pro Američany plynulo, že je třeba jednat preventivně a včas. Následně se to projevilo jak na jejich postupu v Iráku, tak na postoji vůči Rusku. USA také došly k názoru, že pokud má být eliminováno riziko dalšího Mnichova, je nutné mít k okamžité dispozici obrovskou vojenskou sílu.

Sovětské strategické chyby

Sovětský svaz si prošel vlastním Pearl Harborem v červnu 1941, kdy Německo přes mírové dohody provedlo invazi. Sověti dohodu uzavřeli ze dvou důvodů. Za prvé nebyli schopni přesvědčit Francii a Británii, aby s nimi uzavřely spojenectví proti Hitlerovi. A za druhé jim dohoda umožnila rozšířit jejich území na Západ bez toho, aby padl jediný výstřel. Bylo to chytré, ale ne inteligentní.

Sověti počítali s tím, že německá invaze do Francie bude vypadat jako při předchozí válce a Německo z ní bude značně vyčerpáno. Sovětský svaz by pak mohl na Německo zaútočit ve chvíli, kdy to pro něj bude nejvýhodnější. Nakonec to ale byli Němci, kdo si vybíral místo a čas. Poučení pro ně bylo jasné: Politické hry a jednání nemohou nahradit vojenskou sílu.

Během studené války se pak spoléhali zejména na budování satelitních států a přátelských vazeb. Varšavská smlouva nebyla spolkem spřízněných zemí, ale geopolitickou realitou. Členské země byly pod přímou vojenskou i politickou kontrolou Sovětského svazu. Sověti se podobně jako USA obávali jaderného útoku. Jejich zbraně byly technologicky zaostalé, ale strach z jaderných zbraní nebyl v Rusku tak hluboce zakořeněn jako ve Spojených státech. Rusové se spíše obávali nějakého jiného útoku ze Západu a snažili se tak o to, aby jejich vojska byla vysunuta co nejvíce tímto směrem. Na rozdíl od Američanů pak nepřemýšleli o tom, jak je jejich vláda schopna odvrátit pohromy. Pro ně vláda pohromy vytvářela.

Pád Francie a překvapení Britů

Velká Británie byla v šoku z toho, jak rychle Francie padla. Stejně tak ale tento vývoj přinesl úlevu od strachu, že Britové budou muset bojovat na francouzské půdě. Britové pak začali sázet na dvě věci. Za prvé se spoléhali na to, že je od Němců ochrání moře a vzdušné síly. Za druhé věřili, že Spojené státy se dříve či později dostanou do válečného stavu. Obojí se ukázalo jako správný předpoklad.

Britové ale nakonec z války jako vítězná mocnost nevyšli. Němci je sice neokupovali, ale svým způsobem tak činili Američané. Byla to okupace, kterou Británie potřebovala, ale zároveň ukončila její existenci jako jedné ze světových velmocí. Na počátku ale stála prohra Francie. Její armáda byla na papíře výborná a mnohem silnější než armáda německá. I přesto však rychle prohrála.

Ačkoliv jsou dnes Američané zase optimisty, pod povrchem je stále cítit přesvědčení, že vše nakonec skončí špatně. Je to pozůstatek Velké deprese a útoku na Pearl Harbor. U Rusů je patrný cynismus, pod ním je ale cítit patriotismus. Putin jedná podobně jako Stalin a Brežněv, snaží se o strategické tahy podporované silou armády a veřejnosti se to líbí. Británie bývala říší, nyní je ostrovním státem. A skotští nacionalisté mohou změnit i to, jak vypadá dnes.

Zdroj: Stratfor


Čtěte více:

Ředění – cesta k záchraně pozice, nebo přímo do pekel? 2. Díl
16.05.2015 8:00
V minulém článku, který se věnoval problematice průměrování nákupní ce...
Víkendář: Lépe už bylo?
16.05.2015 7:30
Veřejnost ve vyspělých ekonomikách stále cítí důsledky Velké recese a ...

Váš názor
  • Navrhuju volit priste Karla
    17.05.2015 19:10

    nebo Babise. Take se mi zije o neco klidneji, kdyz vim, ze Ukrajina buduje svobodne demokratickou zed, prikop, plot a strazni veze na hranici s Ruskem, aby ochranila i zbytek evropy od ruske vychodni agrese. Ti rusti zloradi a rozvraceci svobody a demokracie nam chteji v noci podrezat krky, velka zed nas ale ochrani.. Podobnou stavi napriklad v Polsku nebo Litve. Kdyz uz jsme ochranili evropske investory pred chybnym investovanim na Krymu, ja bych k tomu pridal jeste zavazne doporuceni nevycestovavat na vychod, jeden nikdy nevi, co mu tam udelaji. Penize jako hotovost bych zakazal taky, kdo nema ucet v soukrome bance, nemel by mit volebni pravo, beztak je to nejaky pomatenec. *** Trikrat slava flexibilnimu vyvoji a svetlym zitrkum, ktere takoveto strategie prinaseji.
    Mezernik
Aktuální komentáře
05.10.2022
22:02Wall Street vzdorovala výprodejům. Exxon Mobil +4 %  
19:40Britské a evropské akcie jako fundamentální protipól těch amerických
17:42Polská centrální banka překvapivě ponechala základní úrok na 6,75 procenta
16:44Nové zprávy tlumí naději a tlačí dolů ceny akcií i dluhopisů  
16:19František Kronus: Tržní optimismus bych spíše chladil. ČEZ pod 900 Kč je velmi zajímavý
16:16OPEC a spojenci sníží produkci ropy výrazně víc, než se čekalo
13:15Vláda stanovila maximální ceny elektřiny a plynu, zdanění nadměrných zisků neprojednávala
12:42Těžko vybírat technologické vítěze a poražené. Zisky podle experta z Guggenheim znatelně klesnou
12:26EU podpořila další balík protiruských sankcí, včetně stropu na cenu ropy
11:19Přebytek obchodní bilance Německa v srpnu klesl nejníže od roku 1992
10:56Forbes: V ČR je dál nejbohatší Kellnerová s rodinou s majetkem za 385 miliard Kč
10:47Třetí čtvrtletí: Tři lekce pro investory
10:23Evropská komise je otevřená stropu na plyn k výrobě elektřiny i obecně, oznámila von der Leyenová
9:06Rozbřesk: Nálada v průmyslu pod bodem mrazu. Hraje se o energie v roce 2023
8:56Elon Musk oživil svou nabídku na odkoupení Twitteru, futures jsou dnes v červených číslech  
8:23Musk chce koupit Twitter za původně dohodnutých 44 miliard dolarů
6:05Velké energetické firmy v Evropě se kvůli válce na Ukrajině vracejí k uhlí
04.10.2022
22:00Na Wall Street pokračovala divoká rally; Musk přece jen koupí Twitter  
17:36Globální akciová rally pokračuje; OPEC zvažuje razantní škrt produkce  
17:05Raketový start Wall Street navazuje na optimismus v Evropě  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
Keurig Dr Pepper Inc (09/22 Q3)
PL - Jednání NBP, základní sazba
Tesco PLC (08/22 Q2, Bef-mkt)
14:15USA - Změna zaměstnanosti (ADP)
16:00USA - Index ISM ve službách