Přestože z dlouhodobého hlediska trhy vyhlížejí růst ceny červeného kovu, propadá se cena mědi v poslední době až na úrovně nevídané od finanční krize. Navzdory nadbytečné nabídce této komodity, nahoře v horách v jihoamerickém Peru uvedli čínští vlastníci do provozu jeden z největších měděných projektů, jaké kdy vznikly. Čínský státem podporovaný podnik Minmetals, jehož dceřiná společnost provozuje peruánský důl Las Bambas, převzala tento důl zhruba před rokem za téměř 6 miliard dolarů a odráží tak čínská očekávání ohledně pokračující vysoké spotřeby tohoto průmyslového kovu. A to i přesto, že se Peking snaží omezit závislost na zpracovatelském průmyslu a výstavbě. Byla to právě rychlost čínské industrializace v posledních 15 letech, která poháněla poptávku po červeném kovu ve velkém využívaném ve stavbách a rozvodech.
Čínská společnost nedávno podepsala dohodu o přepravě měděného koncentrátu z Las Bambas v Andách ve výšce 4 kilometrů železnicí po 725 kilometrů dlouhé trase až do jižních přístavů v Peru. I čínské investice tak odrážejí v těžebním průmyslu hojně rozšířený pohled, že nabídka mědi výrazně poklesne z důvodu uzavírek dolů anebo prodlev v rozjíždění nových projektů. Právě uzavírky a opotřebování dolů budou podle společnosti Wood Mackenzie mezi lety 2017 a 2021 příčinou ztráty přibližně 400000 až 900000 tun měděné produkce ročně.
Propad cen
V krátkodobém horizontu tyto předpovědi však vývoj ceny červeného průmyslového kovu nijak neovlivnily. Od roku 2012 spadly ceny mědi v reakci na dodávky, které převyšují poptávku o více než třetinu. Krátkodobě to s poptávkou po mědi příliš dobře nevypadá. Minulý měsíc se sice cena mědi vyšplhala nahoru až k 6500 dolarům za tunu, trend se však velmi rychle obrátil poté, co vypluly na povrch údaje o oslabující spotřebě ve druhém čtvrtletí, které obecně bývá silnějším obdobím v roce.
Vývoj cen mědi na LME za posledních pět let.
Na London Metal Exchange spadly ceny pro měď s třítýdenním dodáním pod 5700 dolarů za tunu, což je blízko úrovním z dob finanční krize. Jedním z důvodů bylo i uvolňování finančních transakcí po letech využívání měděných dovozů jako formy zajištění pro bankovní úvěry domácími obchodníky, což vedlo k velmi dobře zásobenému trhu. Většina analytiků v letošním roce očekávala zpomalení růstu čínské poptávky po mědi z loňských 5,5 procenta na 4 procenta, ale i toto číslo zůstává terčem pochybností. Celkový růst poptávky je tak letos odhadován na 1 procento. Aby však tento růst skutečně letos dosáhl 4 procent, musela by být druhá polovina roku z pohledu poptávky skutečně silná.
Světová nabídka a poptávka po mědi.
Indikátor stavu globální ekonomiky? Aneb zase to Řecko...
I na měď dopadla rizika plynoucí ze situace kolem Řecko, která pravděpodobně dolehla na trh se základním kovem v posledních čtyřech nebo pěti týdnech a to hlavně z toho důvodu, že rozpory ohledně řešení řecké dluhové krize vyústily v podlomení důvěry v prognózy globálního růstu. Měď je přitom z pohledu mnoha mezinárodních investorů považována za bezkonkurenční měřítko stavu světového hospodářství vzhledem k širokému využití napříč zpracovatelským a těžkým průmyslem. Dohoda o řeckém dluhu by tak teoreticky mohla nastartovat růst cen mědi i základních kovů. K optimismu ohledně cen mědi by mohl přispět i pokles produkce měděného koncentrátu z důvodů odstávek dolů a povodní v Chile.
Pokud nedojde v brzké době k obnovení poptávky po červeném kovu, doufají v dlouhodobém horizontu těžaři mědi v záchranu v podobě zpomalení produkce. Deficit dodávek by se mohl začít objevovat koncem desetiletí, ve střednědobém horizontu však pravděpodobně poptávka nedostojí původním očekáváním.
Zdroj: FT, BBG