Obavy, že zájem Číny o nákup surovin po desetiletí silného růstu uvadá, poslal dolů ceny mnoha komodit. Obrovský podíl Číny na těchto trzích však znamená, že Čína bude v dlouhodobém horizontu dál komoditní trh utvářet, tvrdí ekonomové, které cituje list The Wall Street Journal (WSJ). Čína přitom nakupuje širokou škálu komodit, počínaje mědí a konče uhlím.
Čína nyní kupuje zhruba osminu světového objemu ropy, asi čtvrtinu objemu zlata, téměř třetinu bavlny a až polovinu všech hlavních základních kovů. Její kupní síla učinila z této země nedílnou součást globálního obchodu s komoditami, což ovlivňuje vše - od cen až po pracovní dobu zaměstnanců.
Analytici odhadují, že růst poptávky po komoditách v Číně zpomalí, současně se ale domnívají, že ani při slabší poptávce vliv této země na trhu zřejmě nezeslábne.
Ceny komodit v posledních dnech prudce klesly kvůli obavám, že hospodářské zpomalení v Číně oslabí poptávku. Právě poptávka z Číny byla přitom více než deset let hlavním pohonem růstu cen. Obrovská spotřeba v Číně, podpořená dvouciferným procentním ekonomickým růstem, zároveň přiměla producenty, aby zvýšili dodávky na trh. A to prakticky všeho, od hnojiv až po zlato.
Mnoho analytiků se ale domnívá, že trh se nechová racionálně, a že poptávka po komoditách v Číně ve skutečnosti neklesá. "Pokud se podíváte na dovoz komodit do Číny za poslední měsíce, je vlastně docela silný," řekl ekonom společnosti Capital Economics Tom Pugh. Řada lidí měla podle něj pouze přehnaná očekávání. "Jde hlavně o to, že lidé si mysleli, že Čína bude pokračovat v růstu o deset procent ročně až do nekonečna. Teď si ti lidé pouze uvědomují, že se to nestane."
Americký úřad pro energetické informace (EIA) věří, že navzdory zpomalení růstu spotřeby ropy v Číně bude podíl této země na letošním růstu poptávky po ropě více než čtvrtinový. Analytici odhadují, že poptávka po mědi či hliníku se bude v Číně dál zvyšovat, i když tempo růstu výrazně zpomalí.
Čína se teď snaží svou ekonomiku změnit, a to tak, aby byla méně závislá na vývozu a zpracovatelském průmyslu a naopak posílila na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) vliv spotřeby. Analytici se proto nyní snaží zjistit, které komodity z toho budou profitovat a po kterých bude naopak slabší poptávka. Vítězem by mohly být takzvané měkké komodity, což je například káva nebo kakao. Bude to zřejmě výsledek růstu příjmů obyvatel a následného posunu zájmu o nákup kvalitnějšího spotřebního zboží.
Čína ale bude ceny komodit ovlivňovat i přes vývoz. Zpomalování poptávky v Číně po některých kovech a oslabení domácí měny přispěje ke zvýšení vývozu. Čína je přitom obvykle spojována spíše z dovozem, například vývoz hliníku z Číny za prvních sedm měsíců letošního roku vzrostl o 28 procent, vývoz ocelových produktů pak o 27 procent.
V posledních letech Čína také ovlivňuje způsob, jakým se komodity nakupují a prodávají, což bylo tradičně doménou finančních center jako je Londýn a New York. V červenci například cena zlata klesla na pětileté minimum v reakci na vývoj obchodů na burze v Šanghaji. Podle účastníků trhu to byl důležitý moment, který ukazuje, že Čína asijské komoditní trhy mění. Ty už pouze nesledují obchodování v USA a v Evropě. Ústav Bank of China se v červnu dokonce stal součástí zhruba 100 let starého programu pro stanovování ceny zlata známého jako Gold Fix.
Zdroj: WSJ, ČTK