Jeho hvězda zářila velmi jasně když vyhrál lednové volby a se svou stranou Syriza prakticky ovládl Řecko. Evropské trhy v tu chvíli reagovaly negativně, protože bylo jasné s kým se budou muset věřitelé dohodnout. S mužem, který vyhrál na základě volebního programu, který sliboval uklidnění situace, odlehčení řeckému národu a také tvrdý přístup k věřitelům, jejich požadavkům a hlavně zmírnění úsporných opatření naordinovaných evropskými finančníky za vlády Nové demokracie.
Celé jaro se poměrně ve volném tempu vyjednávalo o tom, jak řešit budoucí financování. Až ale v červnu došlo opravdový maraton jednání. Na začátku června Řecko odložilo splátku MMF a vláda selhala při jednání o dalším dodatečném financování, aby mohla zaplatit MMF.
V polovině června sama řecká centrální banka upozornila tou dobou ještě premiéra Tsiprase a jeho vládu, že pokud rozhovory i tentokrát selžou, tak pravděpodobnost, že se Řecko dostane do defaultu a bude muset nuceně opustit eurozónu výrazně roste.
Tsipras na konci června šalamounsky po selhání veškerých jednání vytáhl z rukávu všelidové hlasování, zda-li má přijmout nabízenou dohodu od tzv. troiky. Řecký lid šel podruhé k volbám a v zásadě odmítl nabízený balík dalších úspor a opatření za který mohl získat třetí balík pomoci. To trhy samozřejmě nenechalo klidnými a vyšponovalo výnosy řeckých krátkodobých dluhopisů na dosud neznámé úrovně. I kontrakty CDS zaznamenaly prudký růst pravděpodobnosti defaultu země a tedy i realizace těchto zajišťovacích instrumentů.
Dva dny před koncem června ohlásil premiér Tsipras, že vláda zavádí kapitálové kontroly, uzavírá banky a limituje výběr peněz z bankomatů. Níže na grafu si můžeme prohlédnout porovnání objemů vkladů v bankách různých jižanských zemí. Navíc přerušení obchodování ohlásila také řecká burza.
(modrá - Řecko, zelená - Irsko, oranžová - Itálie, růžová - Portugalsko, bílá - Španělsko, fialová - Kypr)
Premiér se svým věrným ministrem financí Varoufakisem poté ještě vyslali poslední návrh na řešení vzniklé situace, který samozřejmě byl jiný než očekávali věřitelé a tak nezbylo nic jiného než, aby premiér oznámil, že Řecko není schopno zaplatit splátku Mezinárodnímu měnovému fondu. Což se také 30. června stalo.
A tady se začal lámat chleba. Angela Merkelová, těžká váha evropské politiky, řekla, že dohoda nemusí být dosažena za každou cenu a tak dala jasně najevo, že Řecko tahá za kratší konec provazu. Evropskou ekonomiku by ztráta 3 % HDP pravděpodobně výrazně nezasáhla a řada dalších státníků řekla, že Evropa bude existovat dál ať už Řecko bude mít euro nebo drachmu.
Šestého července rezignoval Varoufakis a byl nahrazen Euclidem Tsakalotosem poté co Tsipras oznámil, že je ochoten obnovit vyjednávání. Evropští politici dále stupňovali svůj tlak na Řecko - Donald Tusk stanovil jasný deadline a prezident evropské komise Juncker řekl, že jeho instituce vypracovává plány pro tzv. Grexit.
Následně poté obdržel fond ESM - European Stability Mechanism žádost Řeků o další financování v horizontu tří let. Tsipras nakonec dostal od řeckého parlamentu autorizaci, aby dotáhl a doladil hlavní pilíře ale i detaily opatření, které Řecko provede výměnou za třetí fínanční balíček.
Konečně 13. července 2015 obě strany ohlásily, že dosáhly dohody na tříletém programu, který zahrnuje řadu opatření ale také finanční podporu Řecka ve výši 80 - 86 mld. EUR. Během tří dnů byly doladěny detaily a 17. července obdrželo Řecko prvních 7,6 mld. EUR rychlého financování pro okamžité peněžní plnění. O další tři dny později došlo k otevření bank ale setrvání některých omezení. Přesto bylo zřetelné, že se situace normalizuje.
Před šesti dny řecký parlament i skupina ministrů financí podepsala a tak schválila konečné znění balíčků všech opatření.
Nyní se podruhé uchází o vítězství ve volbách bývalý premiér Alexis Tsipras. Jeho vítězství, ačkoliv podle volebních odhadů vede, je spíše nepravděpodobné. Ti, kdo skutečně Řecku pomohli ve chvílích nejtěžších byla právě Nová demokracie. Bez jejích hlasů by se nepodařilo schválit balíček opatření, bez jejich hlasů by dnes běžní Řekové možná platili drachmou.
Důvody, které vedou Syrizu spíše do opozice jsou dva - prudký obrat v politice Syrizy a skandál duchovního mentora Alexise Tsiprase. První důvodem je, že mnoho voličů Syrizy se může cítit dotčených. V lednu dali hlas straně, která byla tvrdě proti úsporám a dohodě s věřiteli. Ale právě Syriza a jejích premiér Tsipras v nejtěžších chvílích udělali velkou otočku a dotáhli třetí balík pomoci s věřiteli do zdárného konce. Stalo se to proti čemu Syriza vystupovala a proč dostala hlasy od svých voličů. Vedlejším problémem Syrizy je její raketový růst, nekonzistentnost a nesoudržnost jsme viděli prakticky v přímém přenose, kdy nejtvrdší levé křídlo Syrizy se odstěpilo od hlavního proudu strany a založilo vlastní formaci jen několik týdnů před volbami.
Druhý problém Syrizy se jmenuje Alekos Flambouraris, který byl jen několik dnů před dnešními volbami nařčen místním řeckým deníkem ze střetu zájmů, když byl ještě ministrem ve vládě, že si ponechal většinový podíl v jedné společnosti poskytují technické služby i když zákon jasně reguluje, respektive zakazuje členům kabinetu vlastnit nebo provozovat jakýkoliv byznys. Přesto Flambouraris odmítl, že by udělal cokoliv špatně.
Navíc se znovu ukazuje nesoudržnost, kdy ani uvnitř strany, která se navíc profiluje jako protikorupční, není nikomu moc do zpěvu po tomto odhalení. Náměstek bývalého ministra financí Dimitris Madras řekl, že ministři by neměli být zainteresováni na veřejných zakázkách, je to prý etický problém.
Volební průzkumy ukazují, že Syriza se s Novou demokracií pravidelně střídá na špici odhadů výsledků voleb. Nebude tento skandál pověstným jazýčkem na vahách, který pošle Syrizu skutečně do opozice?
Naše česká zkušenost nám velí tuto možnost v žádném případě nevylučovat. Reálnou podobu se dozvíme po dnešní šesté hodině, kdy se uzavřou volební mistnosti. Konečné výsledky lze čeka s dalším zpožděním i v řádech hodin.
Zdroj: Bloomberg, FT