Investor Ed Borgato před několika dny na Twitteru napsal, že „jedním z nejhlouběji zakořeněných mýtů je spojování bohatství a moudrosti“. Podobným mýtem je spojování inteligence a dobrých rozhodnutí. Jde totiž o dvě naprosto rozdílné věci a někdy dokonce platí, že vysoká inteligence vede k horším rozhodnutím:
Za prvé, s inteligencí roste i naše schopnost ošálit sami sebe složitými úvahami o tom, proč k něčemu došlo. Průměrně inteligentní lidé se často učí rychleji než ti superinteligentní, protože ti se snaží natlačit skutečný svět do teorií, kterým se naučili. Průměrný člověk má namísto toho menší problém s přijetím světa takového, jaký je.
Pokud vidím nějakého investora, který utrpěl velké ztráty, bude pro mě jednoduché určit, v čem byl problém. Mohl kupovat na vrcholu bubliny, nebo naopak prodávat během tržní paniky. Nemusel být dostatečně diverzifikován a podobně. Pokud ale ztráty utrpím já sám, můj pohled může být hodně pokřivený, protože bude utvořen na základě složitého vnitřního dialogu. Nakonec se mohu pouze vymlouvat na to, že za můj neúspěch může politika Fedu, nebo trh, který se nechová podle mých modelů. A čím budu chytřejší, tím sofistikovanější moje výmluvy mohou být. Pokud jste tedy obdařeni darem vysoké inteligence, jde zároveň o prokletí, které vám může uškodit kvůli falešným povídkám o tom, proč se vám něco nepovedlo.
Za druhé, vysoká inteligence nás přivádí k názoru, že složité problémy vyžadují složitá řešení. Robert Weinberg z MIT, který se zabývá výzkumem rakoviny, to popsal velmi dobře, když hovořil o motivaci ke své práci. Řekl, že vědci, jako je on, se nezajímají o oblast prevence rakoviny, protože jde o příliš jednoduché řešení, které není z intelektuálního hlediska zajímavé. Mnohem zajímavější je studium chování buněk, působení genů a podobně.
Některé z největších problémů současnosti mají skutečně hodně jednoduchá řešení, ale lidé, kteří na nich pracují, se o jednoduchá řešení nezajímají. A často nejsou ani schopni o problému jednoduše hovořit. Lidé jako Albert Einstein, Warren Buffett či Steve Jobs byli naopak schopni vtěsnat komplexní problémy do elegantního rámce, který byl dostatečně jednoduchý na to, aby mu porozuměli i lidé s průměrnou inteligencí. Někdy se ptám, kolik už bylo učiněno výjimečných objevů, o které ale nebyl zájem jen proto, že byly popsány složitě, takže jim nikdo neporozuměl.
Autorem je Morgan Housel.
Zdroj: Collaborative Fund