Výnosy vládních dluhopisů v zemích eurozóny se zvyšují. Napětí znovu roste zejména na periferii měnového bloku. Je rýsujícím se novým potížistou Francie? Mohly by se výnosy desetiletých vládních výnosů ve Francii dostat například nad výnosy obligací španělských?
Následující obrázky ukazují vývoj výnosů obligací vybraných evropských zemí. Ve druhém obrázku je zobrazen vývoj spreadu mezi výnosy obligací francouzských a německých, ve třetím spreadu mezi výnosy obligací francouzských a španělských a v posledním mezi výnosy obligací francouzských a italských.
Zatímco výnosy francouzských obligací relativně k německým rostou, rozdíl mezi výnosy francouzských a španělských obligací se od počátku roku 2016 soustavně snižuje:
Růst výnosů francouzských vládních obligací je zčásti způsoben politickým rizikem (nejistotou vyvolanou blížícími se prezidentskými volbami). Pro přibližování francouzských a španělských výnosů ale může hovořit i několik fundamentálních faktorů. V první řadě je ve Francii mnohem těžší obnovit fiskální solvenci, než je tomu ve Španělsku. Jak reálný, tak nominální růst je totiž ve španělské ekonomice znatelně výše a právě to ulehčuje návrat k fiskální solvenci v této zemi.
Detailnější pohled ukazuje, že Francie je na tom mnohem hůře s mezinárodní konkurenceschopností a také se ziskovostí korporátního sektoru. Jak ukazuje první z následujících dvou grafů, jednotkové náklady práce leží ve Francii znatelně výše než ve Španělsku. Španělská konkurenceschopnost se přitom výrazně zvýšila po roce 2008. Po tomto roce začala také stoupat ziskovost firemního sektoru v této zemi (měřená v poměru k nominálnímu produktu), zatímco ve Francii zisky stagnují či rostou jen mírně (viz druhý obrázek):
Tato situace vede k tomu, že investice francouzských firem a jejich exporty jsou slabé, což se negativně projeví na tempu ekonomického růstu a následně na schopnosti snižovat fiskální deficity. Francie navíc musí rozpočtové deficity financovat z půjček od zahraničních subjektů, protože tato země má vnější deficity. Španělsko naopak dosahuje vnějších přebytků a tudíž se na kapitál ze zahraničí spoléhat nemusí. Finanční trhy tedy nyní sice nečekají, že se výnosy francouzských vládních obligací dostanou na úroveň výnosů dluhopisů španělských, podle našeho názoru by k tomu ale dojít mohlo.
(Zdroj: Natixis)