Kolik platit poslancům? Hlavně ne tolik, aby se přestali snažit

Platy politiků jsou populárním hospodským tématem. Podobně jako u jiných povolání i u volených funkcionářů by měl plat plnit důležitou motivační funkci. Tři američtí ekonomové se však domnívají, že za určitých okolností daňový poplatníci nemusí za své peníze nutně dostávat od politiků v případě zvýšení jejich platů „lepší služby“.

Plat politiků může podle autorů studie mít pozitivní motivační dopady. Může přesvědčit schopné lidi, kteří by jinak pracovali v soukromém sektoru, aby šli do politiky a pracovali tak „pro všechny“. Také může vést politiky k tomu chtít se na svých pozicích udržet i po příštích volbách a tudíž odvádět, z pohledu voličů, kvalitnější práci.

Na druhou stranu existuje spousta akademiků, kteří tvrdí, že jestliže vysoce schopní lidé chtějí do politiky zejména kvůli touze sloužit veřejnosti, vyšší plat přiláká i kandidáty, kteří nemají veřejné blaho zrovna na srdci, a sníží tak kvalitu uchazečů o úřad a v důsledku i kvalitu zvolených funkcionářů.

Trojice amerických ekonomů měla příležitost zkoumat změny v chování poslanců v Turecku, kde se v roce 2012 změnila legislativa, v jejímž důsledku se také zásadně změnily platové podmínky poslanců.

Vyšší bonus vedl k více absencím

Turečtí poslanci, kteří jsou v důchodovém věku, totiž pobírají kromě základního platu i penzi, zatímco poslanci, již mají ještě před důchodem, berou jen základní poslanecký plat. Od roku 2012 však díky změně v zákoně výrazně vzrostla celková odměna pro poslance v důchodovém věku, kteří začali pobírat daleko více oproti důchodcům, kteří poslanci nikdy nebyli (dříve se důchod poslanců odvíjel od jejich mzdy či platu, podle nového zákona nyní činí pro všechny 18 procent platu tureckého prezidenta).

Ekonomové tak zkoumali, jak se změnilo chování poslanců po této reformě. Ukázalo se, že zvýšení odměny mělo celkově negativní efekt na jejich aktivitu, kterou autoři studie měřili počtem a délkou projevů a předložených návrhů zákonů a novel. Se snížením aktivity byly spojeny i častější absence.

Výsledek si autoři studie vysvětlují tím, že zvýšením příjmu, který není přímou odměnou za práci (v případě zvýšení odměny pro poslance v důchodovém věku se jedná o „bonus“, který není ničím podmíněn a už o něj nemohou přijít), se snižuje celková nabídka práce. Varují tak, že platy se voleným představitelům musí zvyšovat opatrně a s rozmyslem, aby nenarušily svou motivační funkci.

Podle ČTK bere letos řadový poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky bez náhrad 71 000 korun. Přitom ještě loni to bylo 65 700 korun a rok předtím 61 400 korun. Kritiku z různých stran sklidil nedávno například senátor František Čuba (SPO), který kvůli zdravotním problémům nenavštívil senát skoro už rok. Bývalý šéf JZD Slušovice se nakonec svůj plat i náhrady rozhodl věnovat na dobročinné účely.