Pro globální ovzduší to není dobrá zpráva. Roční nárůst emisí oxidu uhličitého (CO2) pocházejícího z průmyslu a spalování fosilních paliv vykáže za rok 2017 hodnotu 2 procent. Podle agentury Bloomberg jde o změnu v dosud stabilním trendu znečištění ovzduší z let 2014 až 2016. Evropa nabídla svůj lék na znečištění - zdražení emisních povolenek.
Zpráva Global Carbon Budget 2017 uvedla, že kvůli rostoucí spotřebě uhlí v Číně vyroste její podíl na globálních emisích CO2 na 3,5 procenta, zatímco emise vypouštěné v USA se sníží o 0,4 procenta. A to i přesto, že využití uhlí ve Spojených státech zaznamenalo mírné navýšení. Podle vědců, kteří jsou do problematiky zasvěcení, dochází nyní po tříletém období „klidu“, v podobě stabilizace globálního znečištění oxidem uhlíku, k nemilému překvapení v podobě nárůstu celosvětových emisí.
Znečištění přerostlo lidstvu přes hlavu
Agentura Bloomberg citovala Corinne Le Querovou, ředitelku výzkumného centra Tyndall pro výzkum klimatických změn na University of East Anglia, která řekla: „Vypršel nám čas pro naše schopnosti udržet oteplování planety Země pod kontrolou.“ Světoví lídři se na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015 dohodli, že zajistí, aby globální oteplování zůstalo do konce století výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriální érou, a oteplování planety se má co nejvíce přiblížit hodnotě 1,5 stupně Celsia.
Podle Corinne Le Querové musí být cílem všech aktivit dosažení vrcholu celosvětového znečištění emisemi uhlíku v příštích několika letech a následně jejich rychlé snížení. Jinak se prý nebudeme schopni vypořádat s klimatickými změnami a jejich dopady.
Evropa zdraží cenu emisních povolenek
Minulý týden Evropská unie schválila kompromisní návrh ke splnění závazku snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o minimálně 40 procent. K této metě má vést i navýšení ceny za vypuštění tuny oxidu uhličitého do ovzduší ze současných 5 eur na 25 eur, což je 638 korun. Úprava systému obchodování s emisními povolenkami vstoupí v platnosti po roce 2020.
Povolený objem emisí by se měl v letech 2021 až 2030 snižovat o 2,2 procenta ročně, tedy výraznějším tempem než doposud. Z trhu by měly být staženy až dvě miliardy povolenek, což by mělo vést k nárůstu ceny za vypuštění tuny oxidu uhličitého do ovzduší na 25 eur ze současných pěti eur. Paradoxem ale je, že schválený kompromis se nezamlouvá nikomu. Zástupci největších znečišťovatelů, tedy hlavně průmyslových firem, tvrdí, že navržené ceny povolenek mohou mít negativní dopad na konkurenceschopnost evropských firem a ochránci přírody zase považují podobu přijatých opatření za „příliš mírnou“.
Trh ukáže, jak je emisní reforma silná
Domácí energetika ČEZ podle Romana Gazdíka tiskového mluvčího společnosti, ambiciózní reformu EU ohledně emisních povolenek podporuje. „Evropská unie se v posledních letech opakovaně snažila o reformu systému, ale kvůli maximální snaze o kompromis bylo výsledkem vždy jen polovičaté a málo funkční řešení," řekl Gazdík. Bude tak podle něj nějaký čas trvat, než trhy získají důvěru, že tentokrát bude reforma skutečně dostatečně robustní. „Pokud k tomu dojde, dostane se cena povolenky na tzv. switchingovou úroveň: při ní bude elektřina z černouhelných elektráren s velkou produkcí CO2 nahrazena elektřinou z paroplynových elektráren s nízkou emisí CO2. Reforma by skutečně měla cenu povolenky zvýšit, ale odhadovat cenový vývoj pro příští roky znamená odhadovat vývoj politických rozhodnutí," řekl Gazdík Patria.cz.
Problémem systému je podle Gazdíka také to, že nedostatečně zohledňuje další kroky evropské klimatické politiky i kroky jednotlivých států (například Německa). Například ENVI výbor evropského parlamentu nedávno schválil svůj názor na směrnici o OZE po roce 2020. Navrhuje zvýšit cíl ze současných 27 % na 35 % a postavit cíl tak, aby byl závazný nejen na evropské, ale i národní úrovni. Pokud by to opravdu bylo přijato, úspory CO2 díky tomuto dodatečnému OZE dále zvýší systematický přebytek povolenek v EU ETS. Podobně bude pravděpodobně zvýšen cíl energetické účinnosti ze 27 procent na možná přes 30 procent. Nebezpečím tak, že systém bude i poté každoročně přebytkový, a nebude tak motivovat ke změně energetického mixu a výstavbě bezemisních zdrojů.