K akciím společnosti Crocs, jejíž produkty zná asi naprostá většina z nás, mě přivedly až informace o tom, že v březnu si připsaly 33 %. Do té doby jsem ani netušil, že se tento výrobce obuvi vůbec na burze obchoduje. V principu se mi podobné společnosti líbí – žádný gigant, kde levá ruka neví, co dělá pravá, jasné zaměření, jasná nika na trhu. Podívejme se, jak to v praxi vypadá v tomto případě.
S akciemi Crocs se investoři rozhodně nenudí. Vrcholu dosáhly jejich ceny v polovině roku 2015, pak oslabily téměř na třetinu, aby se na počátku roku 2017 vydaly opět nahoru a nyní se pohybují zhruba na oněch předchozích maximech. Pokud by čtenář čekal, že firma expanduje, těží z růstu střední třídy v rozvíjejících se zemích, globálního cyklického boomu a podobně, následující tabulka jej zklame. Nejde v žádném případě o sázku na růst, maximálně tak na skrytou hodnotu. Světová poptávka po obuvi tohoto typu je totiž podle následující tabulky saturována. Nebo přesněji řečeno, saturována je ta část, na kterou svým profilem kvalita/cena cílí tato společnost.
Tržby firmy klesly z 1,2 miliard dolarů v roce 2013 a 2014 na 1 miliardu dolarů v roce 2017 (téměř 2 % průměrný roční pokles). Provozní marže dosáhla v roce 2013 5,2 %, pak klesla do záporu (!), aby se v roce 2017 dostala na 1,7 %. Volný tok hotovosti je horskou dráhou – firma v roce 2014 po investicích vydělala 14,6 milionu dolarů, pak prodělávala, aby v roce 2017 vydělala nevídaných 85 milionů dolarů (hodně tomu pomohl pracovní kapitál, což nemůže trvat věčně).
Zdroj: Morningstar
Kapitalizace firmy dosahuje 1,14 miliardy dolarů. Na její ospravedlnění by firma musela dlouhodobě generovat asi 80 milionů dolarů na volném toku hotovosti. Tedy o něco málo, než kolik se jí podařilo vydělat v roce 2017. Na první pohled to vypadá jako poměrně nízko položená laťka, ale pokud dáme stranou vliv zmíněného pracovního kapitálu, tak provozní výsledky by se na její pokoření musely zlepšit o pár desítek milionů dolarů. A to už je jiná káva.
V roce 2010 dosahoval Crocs návratnosti investic i vlastního jmění převyšující 20 %. Tedy vysoko nad tím, co lze považovat za přiměřené zisky. V té době šlo o firmu, která se svou návratností vyrovnala nejednomu výrobci luxusního zboží, který má své místo na trhu pěkně oplocené a dovede z něj vyždímat, co se dá. Jak ale ukazuje i výše uvedená tabulka, během následujících osmi let se situace značně proměnila, i když v roce 2017 začalo možná opět svítat na lepší časy. Šance na ně jistě zvyšuje i to, že předchozí roky firmu neposlaly do předluženosti, naopak, její rozvaha je stále velice silná a pokud se hospodaření zlepší, mohl by se z ní stát zajímavý dividendový titul.
Firma snižuje počet obchodů, na druhou stranu její management tvrdí, že rostou prodeje vysokomaržových sandálů (44 % meziroční růst v Q4 2017). Slibně se prý vyvíjí i divize e-commerce. Kdo v úspěch uvěřil na počátku roku 2017, může si gratulovat k výjimečnému umu. Slavit mohou i ti, kteří uvěřili o rok později. Po březnové rally se ale obávám, že nyní mohou uvěřit již jen gambleři. Ono přece jen není totéž spadnout z piedestalu 20 % návratnosti investic, jako se na něj zpátky vyškrábat. Navíc v odvětví, kde se nehraje na nějaké složité know-how a technologie.