V době, kdy hospodářský růst v Evropě ukazuje známky zpomalení, má digitalizace a umělá inteligence potenciál učinit průlom v produktivitě. Pokud by evropské firmy vyvíjely a rozšiřovaly umělou inteligenci s využitím současných aktiv na kontinentu a relativní světové pozice v digitálních technologiích, mohla by Evropa podle zprávy McKinsey & Company navýšit hospodářský výstup o 2,7 bilionů euro do roku 2030. Pokud by dohnala USA v oblasti umělé inteligence, pak by mohla do roku 2030 přidat evropskému HDP dalších 900 miliard euro.
Ve světě, kde digitalizace vede k hyperkonkurenci, není čas ztrácet čas. Nyní ale Evropa zaostává za USA i za Čínou. Využívá pouze dvě třetiny digitálního potenciálu USA, přičemž tato mezera mezi USA a Evropou je od roku 2016 konstantní zejména díky nízké úrovni rozšiřování technologií a jejich využití. V roce 2016 Evropa přilákala pouze 11 % společného kapitálu a korporátních investic do umělé inteligence, zatímco v případě USA to bylo 50 % a u Číny 39 %. Od té doby se misky vah posunuly směrem k Číně, u Evropy stagnují.
Kromě toho, že Evropě chybí prostředky na investice v rané fázi cyklu nasazení technologií, musí se šířeji vyrovnat i s fragmentací a zaostalými technologickými ekosystémy, včetně digitálních platforem, dostupnosti dat a integrací digitálních inovací do průmyslu.
Evropa má ale i přednosti, na kterých může stavět. Její start-upy čím dál více rostou – počet technologických firem, které vstoupily na trh s tržní kapitalizací pod 1 miliardu dolarů, vzrostl za posledních 5 let o 120 %. Evropa je pravděpodobně největším jednotným digitálním trhem na světě z hlediska hodnoty, ale i z hlediska počtu výzkumných pracovníků. I když není lídrem v nových technologiích, drží se blízko USA a vede ve smart robotice i v technologiích, které budou definovat nové a komplexní výrobní dodavatelské i produkční řetězce.
Jak by mohla Evropa dohnat, či dokonce předehnat, ostatní?
1. Financováním digitálních platforem a technologií pro strategická průmyslová odvětví Evropy
Evropské zavedené firmy a síť úspěšných firem malého a středního rozsahu představuje spícího obra, který se potřebuje probudit do plné síly digitalizace. Evropa může stavět na současných aktivech a financovat digitalizaci a integraci národních průmyslových strategií, například skrze digitální platformy, které by umožnily spolupráci firem, a to i napříč sektory. V hledáčku by mohly být jádrové průmyslové sektory s vysokým potenciálem, jako je zpracovatelský sektor, farmacie, zdravotnictví a velkoobchod.
2. Vedením v řízení přístupu k datům
Evropské firmy vytvořily relativně malá úložiště dat, platformy i spotřebitelské sítě v porovnání s neevropskými konkurenty. Velké globální platformy začínají integrovat zainteresované subjekty a data napříč průmyslem, hodnotovými řetězci a geografickými hranicemi, což ústí v dynamiku, která by mohla nechat Evropu daleko za sebou. Evropa by mohla otevřít své trezory s vládními neosobními a anonymizovanými daty k výzkumu a zároveň vytvořit pravidla pro jejich řízení, tak aby platformy byly bezpečné a aby bylo transparentní, která data jsou sdílená a kdy, a zároveň umožnila občanům regulovat přístupová práva k těmto datům.
3. Konkurencí v digitálních dovednostech a různorodosti
Největší technologické firmy jako Alphabet (Google), , , , a jsou schopné přijít s inovativními výtvory a zároveň je zavádět díky dovednostem, znalostem a podnikatelské kultuře, spolu s daty, platformami, kapitálem na rozvoj a vývoj, fúzemi a akvizicemi. Dohromady provedly tyto firmy v Evropě mezi lety 2011 a 2017 více než 60 akvizic. Jsou schopné zaplatit značně vyšší platy oproti tržnímu průměru, například 1,5násobek tržního průměru za softwarového inženýra v Londýně. Evropa by tak dále měla podporovat silný vzdělávací systém, ale také získávat mezinárodní talenty skrze komparativní výhodu lepší kvality života i lepší odměny za odvedenou práci.
4. Vytvořit širokou poptávku
Velký evropský veřejný sektor se často považuje za překážku spíše než za pohon inovací. Ale přitom může hrát primární roli v zavedení inovativních technologií. Evropské veřejné zakázky dosahují až 14 % HDP ročně, tedy 2 bilionů eur. Vládní zakázky mohou vytvořit velkou a stabilní poptávku dlouho předtím, než to bude možné na soukromém trhu, čímž povzbudí inovativní společnosti a investice do digitálních technologií, jako jsou cloudová úložiště a blockchainové technologie tak, aby uspokojily poptávku.
Zdroj: weforum.org