FRBSF: Proč je inflace všude tak nízko?

Přehřívající se ekonomika nakonec podle tradiční logiky Phillipsovy křivky zvedne inflaci. Jenže inflace se nyní ve vyspělých zemích drží stále velmi nízko a vazba mezi ní a nezaměstnaností se zdá být narušená. Oscar Jorda, Chitra Marti, Fernanda Nechio a Eric Tallman na stránkách Federal Reserve Bank of San Francisco prezentují svou novou analýzu, v níž se zaměřují na relevanci Phillipsovy křivky, a docházejí k závěru, že úvahy o její „smrti“ jsou stále předčasné. 

Ekonomové tvrdí, že vazba mezi nezaměstnaností a inflací se zdá být na povrchu narušená proto, že na vývoj na trhu práce správně reaguje centrální banka. Ta dobře nastavenou monetární politikou stabilizuje inflační očekávání a inflace se následně drží na stabilních úrovních bez ohledu na to, kolik je volných kapacit na trhu práce. Tento efekt může být slabší v rozvíjejících se zemích, kde centrální banka čelí určitým omezením. Svou monetární politiku tak nemůže nastavovat ideálním způsobem a vazba mezi nezaměstnaností a inflací tam je proto silnější. 

Postupnou změnu vztahu mezi nezaměstnaností ve vyspělých zemích demonstruje následující graf:



„Globální finanční krize změnila naše chápání inflační dynamiky a zejména fungování Phillipsovy křivky. Nízká inflace totiž ve vyspělých zemích přetrvává i přes nízkou nezaměstnanost a k něčemu podobnému dochází i v některých rozvíjejících se zemích,“ uvádějí ekonomové. A dodávají: „Je zajímavé, že u rozvíjejících se zemí zůstává při vysvětlování současné inflace dominantním faktorem inflace historická, ovšem ve vyspělých zemích tomu tak není. Protože ale všechny země prošly podobným poklesem inflace, musí důležitou roli hrát i další globální faktory.“ Ty ovšem analýza nespecifikuje. 

Následující graf ukazuje, jaký vliv má na posuny Phillipsovy křivky ve vyspělých zemích vývoj na trhu práce, historická inflace a inflační očekávání. Každý faktor je rozdělen podle situace před krizí a po ní:



Druhý graf popisuje význam zmíněných faktorů u zemí rozvíjejících se. Zřejmý je růst významu historické inflace, zatímco u zemí vyspělých se zvýšil význam inflačních očekávání:



Zdroj: FRBSF