Aktualizováno Norský státní fondy, spravující aktiva převyšující bilion dolarů, by mohl v blízké době změnit zeměpisnou alokaci svých investicí. Norská centrální banka, která penzijní fond GPFG spravuje, v dopise zaslaném ministerstvu financí navrhuje redukci podílu porfolia určeného pro evropské akcie, naopak posílit by měly severoamerické trhy dominované technologickými společnostmi.
Změna strategie by přišla poté, co ministerstvo v minulém roce požádalo fond o přezkoumání regionální navážení, které fond dodržoval od roku 2012. Odpověď na nová doporučení banky chce norské ministerstvo prezentovat na jaře 2020, jakékoli změny by ovšem podle jeho vyjádření byly zaváděny postupně.
Fond historicky přiděloval vyšší váhu evropským akciím, s důrazem na země, se kterými Norsko nejvíce obchodovalo. Tato strategie byla ovšem v poslední době kritizována, fond si podle kritiků nechával ucházet vyšší návratnost dosažitelnou na trzích USA. Podle norské centrální banky již není navázání na nejvýznamnější obchodní partnery nutné a fond by měl lépe reflektovat soubor dostupných investic.
Změna by mohla odstartovat investiční nákupy na amerických trzích, a to včetně dalšího nákupu akcií tamních technologických gigantů, kteří již nyní tvoří největší pozice norského fondu. „Akcie tvoří většinu investic GPFG a je důležité, aby byl rámec pro tyto investice vhodný a aktuální,“ říká ministryně financí Siv Jensen.
Současné nastavení uděluje evropským akciím faktor 2,5 a 33,8% podíl v portfoliu fondu. Severoamerické akcii mají faktor 1, jejich podíl dosahuje 41,2 %. Region Asie a Oceánie a rozvojové trhy mají vyšší faktor 1,5 a podíly 14,6 %, respektive 10,1 %. Toto rozložení bylo naposled aktualizováno v roce 2012, kdy banka doporučila, aby se regionální distribuce akciových investic posouvala směrem ke globálním trhům, ovšem postupně a v dlouhém horizontu.
Vývoj akciových investic fondu v USA:
Potenciální posun v zeměpisném navážení bude posledním v řadě velkých změn, kterými norský fond v poslední době prochází. Fond nedávno navýšil podíl akcií ve svém portfoliu na 70%, rozhodl se zbavit se dluhopisů rozvojových zemí, snížil své plány na investice do realit a započal investice do infrastruktury obnovitelné energie.
Hned o den později ovšem norská centrální banka přišla s další novinkou, státní fond bohatství by podle ní měl mít větší autonomii v investování do aktiv společností, které nejsou zapsány na akciové burze. Na tento typ investic by mohlo být věnováno až jedno procento akciového portfolia fondu, což znamená asi sedm miliard dolarů.
"Banka se domnívá, že limit jednoho procenta akciového portfolia by byl pro tento typ investic dostatečný," uvedla centrální banka v dopise ministerstvu financí, který zveřejnila na svých webových stránkách.
Návrh zřejmě v Norsku rozpoutá politickou diskusi, protože fondu bylo dosud povoleno investovat jen do společností zapsaných na burze a jen výjimečně do podniků, které na burzu chtějí vstoupit. Výjimku zavedenou v roce 2011 fond využil jen jedinkrát, když v květnu 2012 koupil holdingovou společnost stojící za závodem formule 1, plánovaný burzovní debut pak ale firma Formula One zrušila.
Zdroj: Bloomberg, Reuters, nbim.no, ČTK