Constancio: Zodpovědnost za negativní sazby v Evropě a německé dilema

Vitor Constancio působil osm let jako viceprezident ECB a v rozhovoru pro německý Der Spiegel vysvětloval, že ani on, ani šéf ECB Mario Draghi nejsou zodpovědní za negativní sazby napříč eurozónou. Der Spiegel přitom podotýká, že negativních sazeb se již obávají běžní němečtí střadatelé a předseda Asociace spořitelen kvůli tomu dokonce psal Draghimu dopis.

Constancio uvedl, že podle něj u běžných spořících účtů v Německu sazby do záporu pravděpodobně nepůjdou. Sazby ale leží nízko všude a v zemích jako Švédsko či Švýcarsko se dokonce nachází ještě níž než v eurozóně. Vše je výsledkem jevu nazývaného dlouhodobá stagnace, jehož základ tvoří nedostatečná poptávka či jinak řečeno přebytek úspor nad plánovanými investicemi.

Znamená to tedy, že němečtí střadatelé příliš spoří a málo utrácejí? Podle ekonoma je odpověď kladná a důvody jsou zejména geografické. Lidé totiž stárnou a tudíž se snaží více spořit. K tomu se přidává jejich rostoucí averze k riziku, která přichází kvůli poslední finanční krizi. Na otázku, zda se někdy sazby u spořících účtů vrátí k 3 – 4 %, ekonom odpověděl, že v to můžeme doufat. Bylo by ale potřeba, aby vlády a firmy více investovaly a tím zvýšily celkovou poptávku v ekonomice. Centrální banky se tomu snaží pomoci stimulací zaměřenou na normalizaci inflace, protože „to je jejich mandát“.

„Investoři považují za bezpečná aktiva většinou jen obligace s ratingem AAA. V eurozóně jsou ve skutečnosti s takovým ratingem v potřebné likviditě pouze obligace německé a nizozemské. Nabídka těchto obligací neroste, ale po finanční krizi naopak klesá. Takže existuje převis poptávky nad nabídkou, protože vlády konsolidují své dluhy a vydávají méně dluhopisů. Tato nadbytečná poptávka zvyšuje ceny dluhopisů, což znamená, že tržní sazby a výnosy jdou dolů,“ uvedl Constancio. Řešením je podle něj zvýšení nabídky bezpečných aktiv a to by zajistily například společné evropské dluhopisy. Ty by přitom nemusely stát na společném sdílení rizik, proti kterému protestuje Německo.

Pokud chce soukromý sektor zvyšovat své úspory, mohou nastat v principu tři situace. Za prvé, poroste přebytek běžného účtu. Za druhé, sazby půjdou níž a níž a ceny aktiv nahoru, včetně cen nemovitostí. A za třetí, vláda může zvýšit své deficity tak, aby odčerpala nadměrné úspory, tvrdí ekonom. A dodává, že současné vysoké přebytky Německa vyvolávají negativní reakci ze strany Spojených států, která může dolehnout na celou EU. Nastal tak podle něj dobrý čas na zvýšení investic do infrastruktury, které by mimo jiné zvýšily dlouhodobý potenciál evropské ekonomiky a ulehčily budoucí splátky dluhů.

Zdroj: Der Spiegel