Green: Krize globalizaci nezastaví, klimatické změny mohou

Jeremy Green se věnuje politické ekonomii na Cambridge University a v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že budoucnost globalizace bude úzce spjata s klimatickými změnami. Už proto, že růst bude stále více hodnocen z pohledu udržitelnosti a jeho dopadu na životní prostředí. Snaha vypořádat se s klimatickými změnami může podle jeho názoru v krátkém období růst podpořit, protože potřebujeme vysoké investice do snížení uhlíkových emisí. Pokud by se tyto investice spojily s uvolněnou fiskální politikou, mohl by jejich dopad na globální růst být citelný. Jiné je to ale s dlouhodobějším výhledem.

Z dlouhodobější perspektivy je podle vědce otázkou, zda se podaří odtrhnout od sebe ekonomický růst a negativní tlaky, které hospodářská aktivita vytváří na životní prostředí. Je pak dokonce možné, že snížení růstu se stane jedním z prostředků, jak tyto tlaky snížit. Změny klimatu a jejich dopady na globalizaci jsou pak specifické v tom, že pro současnou situaci neexistuje žádný historický precedens a vodítko, podle kterého bychom ji mohli posuzovat a jednat.

Důvěru v globalizaci také podle Greena významně podkopala poslední finanční krize a její důsledky. Ty se projevily zejména utlumeným hospodářským růstem, stagnací či poklesem mezd a v neposlední řadě sílícím vlivem populistických stran a hnutí v mnoha zemích. Nicméně podle vědce tyto tlaky nestačí na zastavení globalizace, spíše vytvořily prostor pro její přehodnocení a pro to, aby se „postavila na pevnější nohy“. Celkově se ale jedná o proces, který je příliš hluboký na to, aby jej zastavily podobné faktory. Opak ovšem platí o zmíněných klimatických změnách. Jejich ignorování by ho totiž vážně narušit mohlo.

Primárními tahouny globalizace byly po druhé světové válce Spojené státy a Velká Británie. V těchto zemích budí znatelné obavy růst moci a významu Číny. Ta „otřásá důvěrou Západu kvůli tomu, že namísto aby přijímala zaběhnutá pravidla, prosazuje pravidla vlastní“. Současné spory mezi USA a Čínou jsou podle Greena střetem dvou forem kapitalismu. Američané se přitom domnívají, že její model jí umožňuje sáhnout si na nefér výhody v celé globální ekonomice.

Spojené státy i Čína mají na celosvětové úrovni dost síly na to, aby prosazovaly vlastní pravidla. Green ale dodal, že řada zemí zanedbala otázku dopadu globalizace na život některých společenských vrstev. Ty tak kvůli globalizaci tratí a následně může trpět i celkový blahobyt. Týká se to i zmíněných dvou zemí. Příjmová nerovnost v USA roste a to samé platí rovněž o Číně přesto, že během posledních let se jí zároveň podařilo pozvednout z chudoby obrovské množství lidí.

Zdroj: Bloomberg Video