„Není pochyb o tom, že Německo si během letošního mimořádně náročného roku vedlo poměrně dobře a je to zejména díky vládě Angely Merkelové.“ Na stránkách Bloombergu to tvrdí Andreas Kluth. K tomu ale dodává, že politika, která doposud fungovala dobře, se může nakonec otočit proti německé ekonomice.
Kluth poukazuje na to, že se Německu podařilo „zploštit epidemickou křivku“ a vláda do ekonomiky napumpovala asi 1 bilion eur. V květnu tak začalo hospodářství opět růst a podle vlády bude celoroční pokles mírnější, než se původně čekalo. Na počátku roku 2022 by se pak mělo nacházet na stejné úrovni jako před současnou krizí. Velkým úspěchem pak bylo podle ekonoma zachování pracovních míst, kterého se dosáhlo i tím, že byla pozastavena platnost běžných pravidel bankrotu. Vláda k tomu použila „století starou politiku na zachování pracovních míst i pro ty, kteří nemají co na práci“.
Tento Kurzarbeit v podstatě představuje dotaci firmám na to, aby nepropouštěly své zaměstnance. Ti tak dostávali stále svůj plat a „jsou připraveni na chvíli, kdy se poptávka opět zvedne“. Tato politika je jednou z příčin, proč se německé hospodářství tak rychle dostalo z Velké deprese let 2008–2009. Nyní je vnímána jako „mezinárodní zlatý standard podpory pracovních míst“ a „je kopírována v Evropě i jinde ve světě“.
Podpora pracovních míst a faktické zastavení bankrotů ale měly být jen přechodným nástrojem. Kancléřka Merkelová je i přesto prodloužila a to až do konce roku 2021. „Němečtí ekonomové se obávají, že kombinace těchto politik vytvoří zombie společnosti, které by měly skončit a odejít z trhu kvůli problémům nesouvisejícím s pandemií.“ Kluth k tomu dodává, že podle některých odhadů je takových společností již nyní 550 000.
Podle ekonoma navíc už před krizí zaznívaly hlasy, které hovořily o úpadku německé konkurenceschopnosti v případě, že nedojde k reformám. Jedním z důvodů je demografický vývoj a k němu se přidává ztráta konkurenceschopnosti sektorů, jako je výroba automobilů. A v neposlední řadě „kulturní rezistence vůči změně“, která ponechává Německo v analogovém světě v době, kdy nastává mohutný přechod ke světu digitálnímu.
Posílení „marky“ rizikem
Německou konkurenceschopností se zabývá i analýza . Ta poukazuje na zlepšující se globální ekonomické prostředí, které ale „není dostatečné na to, aby vyvážilo negativní efekt silného eura“. sestavuje indikátor cenové konkurenceschopnosti německé ekonomiky, který ukazuje „reálnou vnější hodnotu fiktivní německé marky“. Tento indikátor od počátku roku vzrostl o více než 3 % a „toto posílení je tak porovnatelné s tím, které nastalo v roce 2017“ – viz graf (přerušovanou čarou je vyznačen vývoj beroucí v úvahu efekt DPH):
![německo <a class=]()
hdp ekonomika víkendář" src="/Fotobank/6de7e180-64bb-420b-8f56-fdcfff95ca1c?width=500&height=261&action=Resize&position=Center" />
Commerzbank tvrdí, že její index vedoucích indikátorů stále ukazuje na „nadprůměrné ekonomické podmínky“ a tudíž podporuje naděje na další oživení. Nicméně rostou rizika spojená s vývojem na měnových trzích. „Koneckonců posílení kurzu v roce 2017 bylo jedním z důvodů, proč ekonomika v letech 2018 a 2019 výrazně oslabila,“ uzavírá banka.
Zemětřesení na realitním trhu?
Politice německé vlády zaměřené na trh práce se před nedávnem věnovala i analýza , která si všímala plánů na podporu práce z domova. V Německu se totiž hovoří o tom, že lidé by měli mít na tuto možnost právo. A podle banky by systém zahrnoval i finanční podporu zaměstnanců ze strany firem za to, že pro práci využívají vlastní bydlení. tvrdí, že řada lidí by práci z domova preferovala, politici by mohli voličům dát zmíněný nárok, ale v praxi by takový systém mohl mít řadu nezamýšlených důsledků.
Jedním z nich by mohly být vyšší osobní náklady, což by firmy vedlo ke snižování počtu zaměstnanců. Jelikož by nyní mělo být vládní prioritou udržet co nejvyšší zaměstnanost, plán by měl být podle implementován jen pozvolna s tím, že ze začátku by lidé měli například právo pouze na jeden den v týdnu odpracovaný z domova. Pokud by pak firmy kompenzovaly zaměstnance za to, že využívají svůj domov ke své práci, mohlo by to mít podle banky dalekosáhlý dopad na realitní trh. Na jednu stranu by totiž mohla výrazně klesnout poptávka po kancelářských prostorách, na stranu druhou by mohlo dojít k prohloubení deficitu prostor k bydlení, který na německém trhu panuje.
Zdroj: Bloomberg, , Deutsche Bank