V říjnu roku 2013 začala irácká vláda distribuovat nové bankovky. Na dinárech byl vyobrazen babylónský vládce či matematik z desátého století. V roce 2004 tyto nové dináry úplně nahradily staré bankovky. Jinak řečeno, „Saddámovy“ dináry byly vyměněny za „švýcarské dináry“, které se staly volně směnitelné a byly v nich vypláceny i mzdy v iráckých firmách. Na stránkách Cato Institute to připomíná Steve H. Hanke, podle kterého se ale i z této měny stal „odpad“, který je odsouzený k zániku. Proč? A byla lepší alternativa?
Ekonom připomíná, že nová měna byla oslavována v Bagdádu i ve Washingtonu. Prezident George W. Bush hovořil o tom, že symbolizuje opětovný vzrůst irácké ekonomiky. Jenže tato země „neměla vládu práva a pořádku a bez nich se nikdy nedalo čekat, že nastane nějaký ekonomický zázrak. A také k tomu nedošlo.“ Někteří lidé přitom tvrdili, že Irák je zemí, která je schopná financovat svou rekonstrukci sama, protože disponuje obrovským ropným bohatstvím. Jenže podle Hankeho to byla od počátku jen pohádka.
Ekonom následně poukazuje na skutečnost, že irácká centrální banka před několika dny oznámila „obrovskou devalvaci dosahující neuvěřitelných 20 %“. Takže Hankeho seznam nejhorších měn na světě bude nyní obsahovat i měnu iráckou. Ten aktuální obsahuje následující měny (poslední sloupec ukazuje letošní oslabení k dolaru):
Hanke na závěr píše, že on sám v roce 2003 doporučoval, aby Irák nahradil svou měnu americkým dolarem. Dolarizace jeho hospodářství by jej totiž podle ekonoma vrátila k systému z let 1916–1931, kdy byla jeho oficiální měnou indická rupie. Šlo by o návrat k systému, kdy země používá stabilní mezinárodní měnu a vyhýbá se tak problémům spojeným s tím, jak se v zemi nakládalo s centrálním bankovnictvím. Namísto toho by byla k dispozici měna stabilní a „ta sice není vším, ale bez ní je vše na nic“.
Zdroj: Cato Institute