Americký ekonom Scott Sumner se zaměřuje zejména na monetární politiku a nyní se na stránkách The Money Illusion vyjadřuje k dění v eurozóně a ECB. „Často kritizuji podivný inflační cíl Evropské centrální banky,“ píše ekonom, podle kterého ale nyní nastal posun pozitivním směrem. Po letech neschopnosti dosáhnout inflačního cíle totiž ECB upouští od formulace, podle které se snaží o dosažení inflace „blízko 2 %, ale pod touto úrovní.“
Vedení ECB dospělo k názoru, že takto definovaný cíl je příliš vágní a implikuje omezení pro růst cen. Nově ECB hovoří o symetrickém cíli, kdy jsou negativní a pozitivní odchylky hodnoceny stejně. Nově definovaný cíl je vnímán dlouhodoběji s tím, že krátkodobě může inflace fluktuovat oběma směry. Což podle ekonoma přidá na transparentnosti monetární politiky v eurozóně.
Sumner následně poukazuje na to, že v minulosti se obvykle hovořilo v jedné chvíli o dvou rozdílných tématech. Jedním z nich je vhodná výše inflačního cíle a druhým nejlepší cesta, jak jej dosáhnout. Tento přístup pak podle ekonoma přispíval k tomu, že centrální bankéři se rozdělovali na hrdličky a jestřáby. Ti první obvykle tíhnou k uvolněnější monetární politice, ti druzí spíše k utaženější.
Toto rozdělení ale podle Sumnera jen přidává na nejistotě obklopující monetární politiku, protože nepanovala ani shoda na tom, jaký inflační cíl by byl optimální. Jednoznačná shoda na takovém cíli by totiž znamenala, že pak budou mezi centrálními bankéři rozdíly „pouze technické, ne ideologické.“ Ve výsledku by pak trhy čelily nižší nejistotě. A krok ECB míří tímto směrem, protože eliminuje tu část nejistoty, která souvisí s tím, jaký inflační cíl je kým vlastně považován za ideální.
Sumner dodává, že není tak naivní, aby se domníval, že ECB se nyní dostává za časy hrdliček a jestřábů. Jde ale o krok správným směrem. Dalším takovým posunem by byla nějaká forma cílení úrovně, a ne změny cen. To by podle ekonoma přestavovalo další odklon od rozdělování na hrdličky a jestřáby a posun k „osvícené monetární politice“. Uvedené téma snížení nejistoty pak ještě Sumner demonstruje následujícím obrázkem:
Který šíp je pod středem terče, ale již dostatečně blízko k němu? Podle ekonoma by, obrazně řečeno, na tuto otázku mohl jinak odpovědět třeba Ital a jinak Němec. Sumner tím naráží na možný rozdílný pohled na to, jaká inflace by v předchozí definici inflačního cíle ECB již byla dostatečně blízko 2 %. Zde mohou panovat velké rozdíly ve vnímání toho, co je již dostatečně blízko. A z nich může pramenit opět značný rozdíl v pohledu na odpovídající nastavení monetární politiky. Pokud je ale cíl stanoven jako střed terče, odpadá velká část nejistoty.
Zdroj: The Money Illusion