Během čtyřiceti let před propuknutím první světové války se 100 dcer amerických podnikatelských magnátů vdalo za vysoce postavené členy britské aristokracie. Jinak řečeno, mezi lety 1870 a 1914 se tímto „americkým“ směrem vydalo celých 10 % mužské části britské aristokracie. Na stránkách VoxEU to píše Mark Taylor s tím, že šlo o pozoruhodný jev, protože britští aristokraté byli tou dobou považováni za „nejexkluzivnější klub na světě mimo samotnou královskou rodinu“. Co má tento vývoj a úvahy o prestiži a exkluzivitě společného s ekonomií a ekonomikou?
Taylor poukazuje na to, že ke konci devatenáctého století došlo ve Velké Británii k výraznému poklesu cen zemědělských komodit. A to se projevilo na příjmech aristokracie i běžných lidí, kteří vlastnili zemědělské pozemky. Následně si šlechta začala stále více hledat partnerky ve Spojených státech. Konkrétně americké partnerky s velkým věnem, které měly být náhradou za doposud preferované ženy z Británie, které pocházely z rodin vlastnících půdu, ale ne titul.
Ceny zemědělských komodit začaly podle ekonoma klesat s tím, jak v USA docházelo k rozvoji železnice a dalších technologií, které umožnily produkci a export levných obilnin do Velké Británie. Tradiční bohaté americké rodiny se přitom podle ekonoma stranily kontaktu s nově vzniklými bohatými podnikateli a ti se tak ve snaze o zvýšení své pozice ve společnosti obraceli k Velké Británii. Tedy k ženichům z řad britské aristokracie. Mohla přitom začít svatba mezi dcerou finančníka z New Yorku Jannie Jerome, která si vzala syna lorda Randolpha Churchilla (jejich synem byl Winston Churchill).
Taylor na základě svého výzkumu tvrdí, že je nepravděpodobné, že by popsané změny v trendu nových sňatků byly dílem náhody. Naopak se dá hovořit o celkovém trendu nahrazování britských nevěst s půdou, ale bez titulu, za nevěsty americké, ale i britské, ovšem s majetkem v nějaké společnosti, a ne v půdě. Tento druhý trend je podle ekonoma zpočátku méně patrný, ale i on postupně nabíral na síle. Celkově tak Taylor ukazuje, jak může být (či mohl být) „trh s manželstvím“ ovlivněn tím, když jedna jeho strana čelí problémům spojeným s poklesem hodnoty majetku.
Následující graf ukazuje zelenou křivkou reálné ceny pšenice na britském trhu. A srovnává jej s podílem nevěst z řad britských rodin s majetkem v půdě (oranžová křivka) a s majetkem ve firmách (šedá křivka). Modrá křivka pak ukazuje podíl nevěst ze zahraničí:
Zdroj: VoxEU